32 C 188/2024-28 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, kterému byla právní předchůdkyní žalobkyně, tj. , právnická osoba, , poskytnuta částka , částka, , údajně na základě jednání o uzavření smlouvy o úvěru, tuto nicméně není žalobkyně schopna doložit. Současně žalobkyně požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše. Datum prodlení byl určen podle data odeslání předžalobní výzvy, po přičtení deseti dnů. Žalovaný ani na základě předžalobní výzvy neuhradil ničeho.1. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, učiněným právní předchůdkyní žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, , Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (první postoupení), Přílohami – Seznamem postoupených pohledávek, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (druhé postoupení), Přílohami – Seznamem postoupených pohledávek, Předávacím protokolem. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.2. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, spolu s poučením, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.1. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými důkazy.Smlouvou o spotřebitelském úvěru, nedatovanou, nepodepsanou, měl soud za prokázaný obsah této listiny, nikoli však to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla smlouva uzavřena.Odpovědí banky ČSOB, a. s., doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalovanému (na čl. 23) + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázanou platbu od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, (na čl. 25). Shodně vyplývá i z potvrzení o provedené platbě předloženého žalobkyní.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně odeslala prostřednictvím svého zástupce žalovanému výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané, že na účet patřící žalovanému č. , č. účtu, byla poskytnuta částka , částka, , a to převodem na tento účet dne , datum, ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, údajně na základě jednání o uzavření úvěrové smlouvy, její uzavření nicméně doloženo nebylo. Současně bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k dobrovolnému vrácení dlužné částky, a že se tato výzva dostala do dispozice žalovanému. Žalovaný nevrátil ničeho. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného částku , částka, , a z ní zákonné úroky z prodlení ve výši a za období, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.4. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“5. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8. procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem , částka, (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobkyně žalobu podala ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, a žalobkyni v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení) a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.