32 C 205/2024-42 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem s úvěru , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení , částka, , dále spolu s úrokem z úvěru 22,44 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, poslední splátku uhradila , datum, , ke dni , datum, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku zesplatnila. Žalovaná za dobu trvání úvěrové smlouvy uhradila částku v celkové výši , částka, , kterou žalobkyně poměrně započetla na jistinu, poplatky a úroky. Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, a smluvními poplatky , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení jak je podrobně popsáno výše.1. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Informacemi o zpracování osobních údajů ze dne , datum, + Podacím lístek ze dne 297. 10. 2023. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.1. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 23 – 24 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I tohoto rozsudku. Současně doplnila svá žalobní tvrzení a uvedla, že úvěruschopnost žalované byla před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě údajů uvedených v kartě zákazníka, kterou vyplnila sama žalovaná, k níž současně předložila doklady prokazující její tvrzení v kartě zákazníka uvedená. Tyto doklady byly právní předchůdkyni žalobkyně pouze předkládány k nahlédnutí, a žalobkyně je proto k dispozici nemá. Ke svým tvrzením navrhla důkazy: kartu zákazníka, úvěrovou smlouvu a rozsudek KS v Českých Budějovicích čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020, které budou podrobněji rozebrány dále.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výrocích II a III tohoto rozsudku.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a svoji neúčast u ústního jednání soudu neomluvila.2. Skutkový stav tak, jak je podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a zejména jak je podrobněji popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 65. týdenních splátkách po , částka, , dále celkovou částku k zaplacení spotřebitelského úvěru , částka, , jež byla tvořena jistinou , částka, , úroky , částka, , administrativním poplatkem , částka, , poplatkem za flexibilní splácení a hotovostní inkaso splátek , částka, a pojistným , částka, . Dále že byly sjednány úroky z úvěru ve výši 88 % ročně a roční procentuální sazba nákladů úvěru (tzv. RPSN) činila 216,23 %.Smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Kartou zákazníka – Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši , částka, , zároveň vyplnila formulář, který právní předchůdkyně žalobkyně použila k prověření úvěruschopnosti žalované. Žalovaná uvedla, že je vdova, nevyživuje žádnou nezaopatřenou osobu, má základní vzdělání, nemá auto a žije v nájmu. Dále uvedla, že jejím příjmem je vdovský důchod ve výši , částka, , další čisté příjmy domácnosti uvedla částkou , částka, , bez uvedení jejich zdroje. Příjmy žalované byly údajně ověřeny výměrem důchodu a poštovními poukázkami, tyto listiny nicméně soudu předloženy nebyly. Své výdaje žalovaná odhadla částkou , částka, měsíčně a uvedla, že nemá jiný úvěr ani kreditní kartu. Již z tohoto je zřejmé, že žalovaná značně podcenila své výdaje, neboť za částku , částka, není možné uhradit měsíční náklady jednoho člověka žijícího v pronajatém bytě.Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podací lístek ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že se tato výzva prokazatelně dostala do dispozice žalované.Tabulkou umoření ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu uhradila , částka, .Rozsudkem KS v Českých Budějovicích čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020 (na čl. 25 – 27) měl soud za prokázané znění tohoto rozsudku.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který plně odpovídá žalobním tvrzením, jak byly podrobněji popsány výše, nicméně nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované pouze na základě tvrzení žalované, která si žádným způsobem neověřila. Příjmy žalované byly údajně ověřeny výměrem důchodu a poštovními poukázkami, tyto listiny soudu nicméně předloženy nebyly. Právní předchůdkyně žalobkyně si dále žádným způsobem neověřila tvrzení žalované, že nemá jiné úvěry, neověřila si ani její tvrzení o výdajích. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE, že proti žalované bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno šest exekučních řízení, jedno další exekuční řízení bylo zahájeno po uzavření smlouvy o úvěru. Z toho je evidentní, že žalovaná měla v době uzavření smlouvy o úvěru nejen závazky splatné, ale dokonce závazky exekučně vymáhané, které právní předchůdkyni zamlčela. Ve spojení s nízkým příjmem žalované, i pokud by byl ověřen v celé tvrzené výši, je zřejmé, že šest exekucí činní ze žalované osobu, která úvěruschopná být nemůže. Existenci exekucí mohla právní předchůdkyně žalobkyně snadno zjistit za zanedbatelný poplatek lustrací žalované v Centrální evidenci exekucí, kde by si najisto ověřila, že žalovaná rozhodně úvěruschopná není. Údaje uvedené v Kartě zákazníka – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze strany žalované nebyly úplné, neboť evidentně záměrně zamlčela své dřívější nesplacené závazky, které nebyly pouze splatné, ale i exekučně vymáhané, zároveň značně podcenila své výdaje a karta byla vyplněna s jasným záměrem vytvořit žalované alespoň nějaký disponibilní měsíční příjem, ze kterého by byl schopen poskytnutý úvěr splácet.4. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:6. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátn