32 C 206/2024-42 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem s úvěru , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení , částka, , dále spolu s úrokem z úvěru 22,44 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, poslední splátku uhradil , datum, , ke dni , datum, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku zesplatnila. Žalovaný za dobu trvání úvěrové smlouvy uhradil částku v celkové výši , částka, , kterou žalobkyně poměrně započetla na jistinu, poplatky a úroky. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, a smluvními poplatky , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení, jak je podrobně popsáno výše.1. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Informacemi o zpracování osobních údajů ze dne , datum, + Podacím lístek ze dne , datum, . Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.1. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 22 – 23 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I tohoto rozsudku. Současně doplnila svá žalobní tvrzení a uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením úvěrové smlouvy její právní předchůdkyní zkoumána na základě údajů uvedených v kartě zákazníka, kterou vyplnil sám žalovaný, který současně předložil doklady prokazující jeho tvrzení v kartě zákazníka uvedená. Tyto doklady byly právní předchůdkyni žalobkyně pouze předkládány k nahlédnutí, a žalobkyně je proto k dispozici nemá. Ke svým tvrzením navrhla důkazy: kartu zákazníka, úvěrovou smlouvu a rozsudek KS v Českých Budějovicích čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020, které budou podrobněji rozebrány dále.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výrocích II a III tohoto rozsudku.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a svoji neúčast u ústního jednání soudu neomluvil.2. Skutkový stav tak, jak je podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a zejména jak je podrobněji popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 21. měsíčních splátkách po , částka, , dále celkovou částku k zaplacení spotřebitelského úvěru , částka, , jež byla tvořena jistinou , částka, , úroky , částka, , administrativním poplatkem , částka, , poplatkem za flexibilní splácení a hotovostní inkaso splátek , částka, a pojistným , částka, . Dále že byly sjednány úroky z úvěru ve výši 86 % ročně a roční procentuální sazba nákladů úvěru (tzv. RPSN) činila 142,04 %.Smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Kartou zákazníka – Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši , částka, , zároveň vyplnil formulář, který právní předchůdkyně žalobkyně použila k prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný uvedl, že je svobodný, vyživuje jednu osobu, nevlastní automobil a má základní vzdělání. Dále uvedl, že žije s rodiči, je zaměstnaný na plný úvazek jako manipulační pracovník s příjmem , částka, čistého měsíčně, jako další příjmy domácnosti uvedl částku , částka, , u které není uveden zdroj. Příjmy žalovaného byly údajně ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami, tyto listiny soudu nicméně předloženy nebyly. Své výdaje žalovaný odhadl částkou , částka, měsíčně a uvedl, že nemá jiný spotřebitelský úvěr a že nedisponuje kreditní kartou.Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podací lístek ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že se tato výzva prokazatelně dostala do dispozice žalovaného.Tabulkou umoření ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný za dobu trvání smluvního uhradil , částka, .Zařazením zákazníka do pojistného programu ze dne , datum, neměl soud za prokázané ničeho podstatného pro rozhodnutí.Rozsudkem KS v Českých Budějovicích čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020 (na čl. 25 – 27) měl soud za prokázané znění tohoto rozsudku.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který plně odpovídá žalobním tvrzením, jak byly podrobněji popsány výše, nicméně nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného pouze na základě tvrzení žalovaného, která si žádným způsobem neověřila. Příjmy žalovaného byly údajně ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami, tyto listiny soudu nicméně předloženy nebyly. Právní předchůdkyně žalobkyně si dále žádným způsobem neověřila tvrzení žalovaného o jeho výdajích, neověřila si ani zdroj dalšího tvrzeného příjmu domácnosti žalovaného, jež tvořil více než polovinu příjmu celkového. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE, že proti žalovanému byla v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedena čtyři exekuční řízení, dvě další exekuční řízení byla proti žalovanému zahájena po uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný měl tedy evidentně v době uzavření smlouvy o úvěru nejen závazky splatné, ale dokonce závazky exekučně vymáhané, které s ohledem na výši jeho disponibilního příjmu mohou představovat zásadní problém pro závěr o úvěruschopnosti žalovaného. Toto mohla právní předchůdkyně žalobkyně snadno zjistit za zanedbatelný poplatek lustrací žalovaného v Centrální evidenci exekucí, kde by si najisto ověřila, že žalovaný rozhodně úvěruschopný není. Údaje uvedené v Kartě zákazníka – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze strany žalovaného nebyly úplné, neboť evidentně záměrně zamlčel své dřívější nesplacené závazky, které nebyly pouze splatné, ale i exekučně vymáhané, současně přecenil své příjmy a podcenil své výdaje, neboť za uvedenou částku lze těžko uhradit osobní náklady jedné osoby, současně s výživou jedné další osoby, byť by žalovaný nehradil rodičům za bydlení ničeho. Karta zákazníka byla vyplněna s jasným záměrem vytvořit žalovanému alespoň nějaký disponibilní měsíční příjem, ze kterého by byl schopen poskytnutý úvěr splácet, a v důsledku byl poskytnut úvěr osobě, která rozhodně úvěruschopná nebyla.4. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:6. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu u