32 C 243/2023-55 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem z úvěru ve výši , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, – to vše údajně z titulu „Smlouvy o úvěru č. , číslo, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , platnou a účinnou ve znění „Smlouvy o úvěru“ téhož čísla, uzavřené mezi týmiž účastníky dne , datum, , na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalované úvěr v celkové výši , částka, . Žalovaná úvěr údajně vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, splatnost úvěru nastala ke dni , datum, . Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: dlužnou jistinou , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěru a smluvních úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.1. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Dohodou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Potvrzením o provedení transakce za postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podacím archem ze dne , datum, , Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, učiněné přímo žalobkyní. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.2. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 40 – 41 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaná v období od , datum, do , datum, uhradila částku v celkové výši , částka, .Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, svou nepřítomnost u ústního jednání soudu dne , datum, řádně omluvila. Soudce dne , datum, hovořil se žalovanou na telefonním čísle, tel. číslo, , žalovaná soudu potvrdila, že je domluvená se žalobkyní na splátkách po , částka, měsíčně a žádá soud o povolení takovýchto splátek.3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , Banka, a. s. doručenou soudu dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patří žalované (na čl. 29) + Výpisy z běžného účtu žalované měl soud za prokázané platby od právní předchůdkyně žalobkyně v celkové výši , částka, , poukázané na účet žalované v následujících platbách (viz čl. 30 – 38 spisu): , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , a , částka, dne , datum, .Smlouvou o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, – nepodepsanou žalovanou + Smlouvou o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, – nepodepsanou žalovanou měl soud za prokázané znění těchto smluv o úvěru, kdy na základě první uvedené smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, , a na základě druhé smlouvy měla být úvěrová částka údajně změněna na částku , částka, (nicméně datum uzavření této smlouvy neodpovídá platbě ve výši , částka, , která byla na účet žalované poukázána o více než jeden měsíc dříve, než kdy měla údajně dojít ke změně podmínek údajného úvěru dle druhé úvěrové smlouvy).Svazkem Výpisů z účtu právní předchůdkyně žalobkyně u , právnická osoba, . měl soud za prokázané platby poukázané z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované, jak byly podrobně popsány výše.Výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně měl soud za prokázanou platbu z účtu žalované na účet právní předchůdkyně žalobkyně ve výši , částka, dne , datum, .Obchodními podmínkami , právnická osoba, měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně eviduje v rámci vymáhání pohledávky za žalovanou odeslání jednoho doporučeného dopisu a dvě cesty pověřeného pracovníka na kontaktní adresu žalované.Upomínkou ze dne , datum, + Opakovanou výzvou k úhradě ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky.Předáním do advokátní kanceláře ze dne , datum, neměl soud za prokázané ničeho podstatného pro rozhodnutí.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobce + Podacím archem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalované dostala do dispozice.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. , č. účtu, byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně poukázány platby v celkové výši , částka, v období od , datum, do , datum, , a to údajně z titulu v žalobě uvedených smluv o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že smlouvy o úvěru uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaná, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouvy o úvěru nebyly žalovanou podepsány a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smluv, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobkyně tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvy elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částky výše uvedené došly na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelkou uvedeného účtu č. , č. účtu, ve výše uvedeném období, jak soudu na dotaz sdělila , Banka, a. s., a. s. ve své odpovědi na výzvu soudu doručené soudu dnu , datum, (na čl. 29 – 30 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým byly smlouvy o úvěru uzavřeny, ale pouze to, komu byly vyplaceny výše uvedené částky. Dále je prokázáno z tvrzení žalobkyně, že žalovaná po podání žaloby uhradila částku v celkové výši , částka, . Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši , částka, , ke které dospěl tak, že od částky, která byla žalované prokazatelně ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta, tj. , částka, , odečetl žalovanou uhrazenou částku , částka, . Z této částky soud žalobkyni dále přiznal také zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Částku 21.649,19 Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu tvrzené smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že nárok žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jak je uveden ve výroku II. tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněný zamítl, neboť vyplývá z neplatné úvěrové smlouvy.1. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z