32 C 254/2023-32 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem s úvěru ve výši , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., se žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný za dobu trvání úvěrové smlouvy uhradil částku v celkové výši , částka, , kterou žalobkyně poměrně započetla na jistinu, poplatky a úroky. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěru, zákonných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jak je podrobně popsáno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, + Přílohy, Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne , datum, + Přílohy, Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, k uvedené Rámcové smlouvě, Potvrzením o provedení transakce za postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podacím archem ze dne , datum, , Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, učiněné přímo žalobkyní. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 23 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku.4. Žalovaný se k věci nevyjádřil a svoji neúčast u ústního jednání soudu neomluvil.5. Skutkový stav tak, jak je podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a zejména jak je podrobněji popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Žádostí o úvěr ze dne , datum, – podepsanou žalovaným, měl soud za prokázané, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši , částka, , a zároveň vyplnil formulář, a že tyto údaje právní předchůdkyně žalobkyně použila k prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný uvedl, že je ženatý, vyživuje tři nebo více nezaopatřených osob do 26 let, má střední vzdělání a žije v nájmu. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný s příjmem , částka, měsíčně, jiný příjem jeho domácnost nemá. Své výdaje uvedl částkou , částka, měsíčně, konkrétně , částka, na bydlení, , částka, na dopravu, jídlo a osobní náklady, , částka, představují srážky ze mzdy, výživné, , částka, na měsíční splátky stávajících půjček a , částka, na stravné. Takto právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k disponibilnímu příjmu žalovaného , částka, . Příjem žalovaného byl údajně ověřen výplatními páskami a pracovní smlouvou, tyto listiny soudu nicméně předloženy nebyly.Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, – podepsaná žalovaným + Přílohou č. , hodnota, předpis splátek měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 14. měsíčních splátkách po , částka, , dále celková částka k zaplacení spotřebitelského úvěru , částka, , tvořená jistinou , částka, , úroky , částka, , poplatkem , částka, , poplatkem za vyhodnocení úvěru , částka, a poplatkem za hotovostní inkaso splátek , částka, . Dále že byly sjednány úroky z úvěru ve výši 15 % ročně a roční procentuální sazba nákladů úvěru (tzv. RPSN) činila 272,44 %.Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, – podepsaným žalovaným měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému před uzavřením smlouvy o úvěru veškeré zákonem předpokládané informace o parametrech úvěru a jeho splácení, a že žalovaný se s těmito informacemi prokazatelně seznámil.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím archem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že se tato výzva prokazatelně dostala do dispozice žalovaného, neboť byla adresována na adresu jeho trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel.Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně eviduje za žalovaným v rámci vymáhání pohledávky jednu cestu pověřeného pracovníka na kontaktní adresu žalovaného.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který plně odpovídá žalobním tvrzením, jak byly podrobněji popsány výše, nicméně nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného pouze na základě tvrzení žalovaného, která si žádným způsobem neověřila. Příjmy žalovaného byly údajně ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami, tyto listiny soudu nicméně předloženy nebyly. Právní předchůdkyně žalobkyně si dále žádným způsobem neověřila tvrzení žalovaného, kolik měsíčně splácí na předchozí úvěry, v jaké jsou tyto úvěry výši a kolik zbývá doplatit. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE, že proti žalovanému bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno jedno exekuční řízení, další tři exekuční řízení proti žalovanému byla zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru. Je evidentní, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy o úvěru nejen závazky splatné, ale dokonce závazky exekučně vymáhané, které s ohledem na výši jeho disponibilního příjmu mohou představovat zásadní problém pro závěr o úvěruschopnosti žalovaného. Toto mohla právní předchůdkyně žalobkyně snadno zjistit za zanedbatelný poplatek lustrací žalovaného v Centrální evidenci exekucí, kde by si najisto ověřila, že žalovaný rozhodně úvěruschopný není. Údaje uvedené v Kartě zákazníka – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze strany žalovaného nebyly úplné, neboť evidentně záměrně zamlčel své dřívější nesplacené závazky, které nebyly pouze splatné, ale i exekučně vymáhané, zároveň nebyly žádným způsobem doloženy jeho tvrzené příjmy ani výdaje a karta byla vyplněna s jasným záměrem vytvořit žalovanému alespoň nějaký disponibilní měsíční příjem, ze kterého by byl schopen poskytnutý úvěr splácet.7. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:9. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.