32 C 32/2024-37 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z úvěru ve výši , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, – to vše údajně z titulu „Smlouvy o úvěru č. , číslo, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , platnou a účinnou ve znění „Smlouvy o úvěru“ téhož čísla, uzavřené mezi týmiž účastníky dne , datum, , na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalované úvěr v celkové výši , částka, . Žalovaná úvěr údajně vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, splatnost úvěru nastala ke dni , datum, . Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: dlužnou jistinou , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěru a smluvních úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Potvrzením o provedení transakce za postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podacím archem ze dne , datum, , Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, učiněné přímo žalobkyní. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, . 2024 (na čl. 27 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku a sdělila, že nedisponuje důkazy k prokázání tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku.4. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , Banka, , Anonymizováno, a. s. doručenou soudu dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patří žalované (na čl. 22) + Výpisy z běžného účtu žalované měl soud za prokázané následující platby od právní předchůdkyně žalobkyně žalované: platbu ve výši , částka, dne , datum, , platbu ve výši , částka, dne , datum, , platbu ve výši , částka, dne , datum, a platbu ve výši , částka, dne , datum, (na čl. 23 – 25), tj. platby v celkové výši , částka, (shodně také ze svazku Výpisů z účtu právní předchůdkyně žalobkyně u , Banka, .Smlouvou o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, – nepodepsanou žalovanou + Smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, – nepodepsanou žalovanou měl soud za prokázané znění těchto smluv o úvěru, kdy na základě první uvedené smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, , a na základě druhé smlouvy měla být úvěrová částka údajně změněna na částku , částka, (nicméně datum uzavření této smlouvy neodpovídá platbám, které byly na účet žalované poukázány mnohem dříve, než kdy mělo údajně dojít ke změně podmínek údajného úvěru dle druhé úvěrové smlouvy). Soud nicméně neměl za prokázané, že tyto smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřela žalované, zejména s přihlédnutím k tomu, že smlouvy nejsou žalovanou podepsány, a nejsou opatřeny ani jiným projevem vůle, který by nasvědčoval, že žalovaná v tomto znění smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřela.Výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně měl soud za prokázanou platbu ve výši , částka, dne , datum, z účtu žalované na účet právní předchůdkyně žalobkyně.Obchodními podmínkami , právnická osoba, měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne , datum, měl soud za prokázanou výši nákladů spojených s vymáháním pohledávky, neměl však za prokázané, že tento nárok žalobkyně je nárokem oprávněným, jak bude podrobněji rozebráno níže.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobce + Podacím archem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalované dostala do dispozice.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. , č. účtu, byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně poukázány platby v celkové výši , částka, v období od , datum, do , datum, , a to údajně z titulu v žalobě uvedených smluv o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že smlouvy o úvěru uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaná, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouvy o úvěru nebyly žalovanou podepsány a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smluv, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobkyně tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvy elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částky výše uvedené došly na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelkou uvedeného účtu č. , č. účtu, ve výše uvedeném období, jak soudu na dotaz sdělila , Banka, . ve své odpovědi na výzvu soudu doručené soudu dnu , datum, (na čl. 29 – 30 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým byly smlouvy o úvěru uzavřeny, ale pouze to, komu byla vyplacena výše uvedená částka, tj. , částka, . Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši , částka, , a z ní také zákonné úroky z prodlení za období ode dne prokazatelného prodlení žalované. , adresa, .500 Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu tvrzené smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že nárok žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jak je uveden ve výroku II. tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněný zamítl, neboť vyplývá z neplatné úvěrové smlouvy.7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“8. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku