32 C 45/2024-48 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložila žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem a spolu se zákonným úrokem z prodlení, ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru“ č. , hodnota, , kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., se žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši , částka, . Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, splatnost úvěru nastala ke dni , datum, . Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, , dlužným úrokem za poskytnutý úvěr přirostlý k jistině ke dni zesplatnění , částka, , dlužným poplatkem , částka, a smluvní pokutou , částka, .2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podací lístek , datum, + Seznam postoupených pohledávek. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, , že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobce uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku.4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, spolu s poučením, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, ale žalovaný, se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nijak nevyjádřil, a proto soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Proto soud ve věci rozhodl, aniž nařídil ústní jednání, jak mu umožňuje ustanovení § 115a o. s. ř.5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patří žalovanému (na čl. 33 – 34) + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázanou platbu od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, (na čl. 34).Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen 48 splátkami po , částka, týdně, dále celková částka k zaplacení spotřebitelského úvěru byla tvořena jistinou , částka, , poplatky a úrokem za poskytnutý úvěr. Dále že byly sjednány úroky z úvěru ve výši 68,87 % ročně a roční procentuální sazba nákladů úvěru (tzv. RPSN) činila 95,36 %.Přílohou č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr měl soud za prokázané, že byla uzavřena smlouva o pojištění a její znění.Dokladem o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu ze dne , datum, jímž měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, .Tabulkou umoření měl soud za prokázané, že žalovaný na konto uvedené smlouvy neuhradil ničeho.Oznámením o prodlení žalovaného žalovanému ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzývala k dobrovolné úhradě dluhu.Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podací lístek ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že se tato výzva prokazatelně dostala do dispozice žalovaného, neboť byla adresována na adresu, kterou žalovaný žalobkyni sdělil.Řádné zjišťování úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinnými důkazními prostředky:Výplatní páskou žalovaného za říjen 2022 (na čl. 37) měl soud za prokázané, že žalovaný tento měsíc byl zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . a jeho čistá mzda činila , částka, .Potvrzením o příjmu ze dne , datum, (na čl. 38) měl soud za prokázané, že průměrný čistý měsíční příjem za měsíce srpen až říjen 2022 činil u žalovaného , částka, .Hodnocením klienta ze dne , datum, (na čl. 39) měl soud za prokázaný obsah této interní listiny právní předchůdkyně žalobkyně z níž opět vyplývalo, že žalovaný byl v rozhodné době zcela jistě úvěruschopný.Potvrzením o platbě ze dne , datum, (na čl. 40) měl soud za prokázané, že uvedeného dne došla na účet patřící žalovanému částka , částka, z účtu zaměstnavatele žalovaného.Výpisem záznamů z registru SOLUS ze dne , datum, (na čl. 41) měl soud za prokázané, že v tomto registru žalovaný neměl žádný záznam, který by zpochybňoval úvěruschopnost žalovaného.6. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobkyně zjišťovala před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovaným jeho úvěruschopnost. Soud zjistil, že proti žalovanému bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru zahájeno 7 řízení EXE a 4 řízení E – všechna tato řízení však již byla v době uzavírání smlouvy o úvěru ukončena a dluhy vymoženy. Po uzavření úvěrové smlouvy bylo proti žalovanému zahájeno 1 další exekuční řízení EXE.7. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného.8. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.9. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970, podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty de