32 C 79/2024-39 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem a spolu se zákonným úrokem z prodlení, ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku a dále smluvní pokutu , částka, – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., se žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr , částka, . Žalovaný úvěr čerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel dohodnutým způsobem, za dobu trvání smlouvy uhradil pouze částku , částka, , právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva, od smlouvy odstoupila, ke dni , datum, celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena nesplacenou jistinou úvěru , částka, a smluvní pokutou , částka, .2. Žalobkyně na výzvu soudu ve svém podání doručeném soudu dne , datum, (na čl. 34 – 35 spisu) doplnila svá žalobní tvrzení ohledně způsobu prověření úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně při prověření úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací, které jí poskytl sám žalovaný v žádosti o úvěr, tyto informace si následně ověřila v dostupných registrech a z listin, které jí žalovaný předložil. Na základě tohoto posouzení dospěla k závěru, že o bonitě žalovaného nebyly v době uzavření úvěru žádné pochybnosti. Žalobkyně předložila k těmto svým tvrzením také listinné důkazy, které budou podrobněji rozebrány v dalších odstavcích odůvodnění tohoto rozsudku.3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne , datum, , Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, + Seznamem pohledávek, Potvrzením o provedení transakce za postoupení pohledávek ze dne , datum, , Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podací arch ze dne , datum, , měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, spolu s poučením, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, ale žalovaný, se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nijak nevyjádřil, a proto soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Proto soud ve věci rozhodl, aniž nařídil ústní jednání, jak mu umožňuje ustanovení § 115a o. s. ř.5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , která byla podepsána žalovaným, měl soud za prokázané, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru , částka, , který se zavázal žalovaný splatit 14 splátkami po , částka, měsíčně. Úvěr byl sjednán na dobu určitou, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 %, RPSN činila 272,44 % při řádném splácení – v takovém případě by k zaplacení byla částka , částka, . Dále byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z dlužné (splatné) částky. Dále měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši , částka, .Přílohu č. 1 – Předpisem splátek měl soud za prokázanou strukturu dluhu a výši jednotlivých splátek, které se žalovaný zavázal splácet.Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – revolvingový úvěr – podepsaným žalovaným měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla veškeré zákonem požadované informace o parametrech úvěrové smlouvy, a žalovaný se s těmito informacemi seznámil.Žádostí o úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný o úvěr osobně požádal a v žádosti poskytl právní předchůdkyni žalobkyně své osobní a kontaktní údaje a za účelem posouzení úvěruschopnosti uvedl, že žije v pronajatém bytě, je svobodný, nevyživuje žádné dítě, je zaměstnaný s příjmem , částka, čistého měsíčně, další příjem nemá, výdaje uvedl v částce , částka, s tím, že nesplácí žádné splátky hypoték, úvěrů či kreditních karet. Zároveň žalovaný dle této listiny poskytl právní předchůdkyni žalobkyně výplatní pásky a pracovní smlouvu.Výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím archem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalovaného.Pracovní smlouvou ze dne , datum, měl soud za prokázané, že od tohoto data byl žalovaný zaměstnán jako pracovník v obchodě – pokladní s měsíční mzdou , částka, při týdenním úvazku 32,5 hodiny.Výplatními páskami za měsíce , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, měl soud za prokázané čisté měsíční výdělky žalovaného v , Anonymizováno, , částka, , v , Anonymizováno, , částka, a v , Anonymizováno, , částka, .6. Z výpisu řízení EXE a řízení E soud zjistil, že proti žalovanému nebyla v době před uzavřením úvěrové smlouvy zahájena žádná exekuční řízení. Po uzavření úvěrové smlouvy bylo proti žalovanému zahájeno 1 exekuční řízení EXE.7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá žalobním tvrzením žalobkyně, a proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu plně odkazuje. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, který byl v době uzavření úvěrové smlouvy skutečně úvěruschopný, ve vztahu k výši poskytnutého úvěru. Tomuto závěru neodporují ani exekuční řízení zahájená před uzavřením smlouvy o úvěru, neboť v době jejího uzavření žádná taková řízení zahájena nebyla a nic proto nenasvědčovalo tomu, že žalovaný není úvěruschopný, respektive že nebude poskytnutý úvěr řádně splácet.8. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve sjednané výši, a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok právní předchůdkyně žalobkyně, respektive žalobkyně, z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.9. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že: „Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Přičemž v daném případě byla smluvní pokuta sjednána ve smlouvě, a proto ji soud jako oprávněnou rovněž přiznal.10. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k první