32 C 85/2024-28 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále spolu s kapitalizovaným úrokem , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky , částka, – to vše z titulu „Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše , částka, . Žalovaný úvěr čerpal, řádně jej však nesplácel dohodnutým způsobem, za dobu trvání smlouvy uhradil celkem částku , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva, od smlouvy odstoupila, ke dni , datum, celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena nesplacenou jistinou úvěru , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku z úvěru a zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem pohledávek, Potvrzením o provedení transakce za postoupení pohledávek ze dne , datum, , Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podacím archem, měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez jednání podle § 115a o. s. ř.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb č. , hodnota, + Žádostí/smlouvou o klasickém úvěru č. , hodnota, , žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne , datum, (uzavřenou prostřednictvím zprostředkovatele) měl soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému jednak klasický úvěr na financování nákupu výpočetní techniky v hodnotě , částka, , a současně revolvingový úvěr s úvěrovým limitem do , částka, . Splatnost revolvingového úvěru byla sjednána k 17. dni v měsíci, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 %, roční procentní sazba nákladů činila 30,28 %. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, minimální splátka činila 5 % z dlužné částky, nejméně , částka, . Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky dlužné splátky, pokud se žalovaný s její úhradou dostane do prodlení. Smlouva o úvěru byla žalovaným řádně podepsána (vlastnoruční elektronický podpis). Žalovaný uvedl, že je svobodný, nevyživuje žádné děti, žije u rodičů/dětí, je zaměstnán jako technický nebo odborný pracovním k příjmem , částka, čistého měsíčně, celkové náklady domácnosti uvedl částkou , částka, . Dále uvedl, že nemá jiné závazky z kreditních karet, úvěrů nebo hypoték).Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Informacemi o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru měl soud za prokázaný obsah těchto listin a současně to, že žalovaný se s nimi seznámil, neboť formulář je opatřen jeho vlastnoručním elektronickým podpisem.Dopisem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o podmínkách čerpání revolvingového úvěru (Hello kredit).Výpisem z úvěrového účtu měl soud za prokázané čerpání úvěru, průběh jeho splácení i strukturu dluhu, stejně jako výši smluvní pokuty, odvíjející se od počátku prodlení žalovaného s řádným splácením úvěru.Odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne , datum, + podacím lístkem měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ke dni , datum, úvěr zesplatnila, a žalovanému tuto skutečnost řádně oznámila spolu s výzvou k okamžité úhradě.Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky měl soud za prokázané, že žalobkyně eviduje v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky tři telefonní hovory žalovanému a jeden obyčejný dopis.Výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, + podacím lístkem měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby a že se tato výzva dostala do dispozice žalovaného.Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní nezjistil soud ničeho podstatného pro rozhodnutí.5. Z výpisu řízení EXE a řízení E soud zjistil, že proti žalovanému nebyla v době před uzavřením úvěrové smlouvy zahájena žádná exekuční řízení. Po uzavření úvěrové smlouvy bylo proti žalovanému zahájeno 1 exekuční řízení.6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá žalobním tvrzením žalobkyně, a proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu plně odkazuje. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, který byl v době uzavření úvěrové smlouvy skutečně úvěruschopný ve vztahu k výši poskytnutého úvěru. Tomuto závěru neodporují ani exekuční řízení zahájené po uzavření smlouvy o úvěru, neboť toto exekuční řízení bylo zahájeno několik let po uzavření úvěrové smlouvy. V době uzavření úvěrové smlouvy žádná exekuční řízení zahájena nebyla a tvrzení žalovaného odpovídalo skutečnosti, nic proto nenasvědčovalo tomu, že žalovaný není úvěruschopný, respektive že nebude poskytnutý úvěr řádně splácet.7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve sjednané výši, a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok právní předchůdkyně žalobkyně, respektive žalobkyně, z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.8. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že: „Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Přičemž v daném případě byla smluvní pokuta sjednána ve smlouvě, a proto ji soud jako oprávněnou rovněž přiznal.9. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným provád