50 C 149/2024-31 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen ,,právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla dne , datum, úvěr ve výši , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Jelikož žalobkyně není schopna smlouvu o úvěru doložit, požaduje částku , částka, z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když se žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Potvrzení o provedené platbě prokazuje, že byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. , č. účtu, poukázána dne , datum, částka , částka, .6. Zpráva , právnická osoba, ., prokazuje, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl v době poskytnutí peněz právní předchůdkyní žalobkyně žalovaný.7. Ze smluv o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne , datum, přešla pohledávka za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., a následně dne , datum, na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne , datum, , jak je doloženo poštovním podacím lístkem ze dne , datum, .8. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne , datum, (včetně poštovního podacího lístku ze dne , datum, ) vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby ve lhůtě do 3 dnů od doručení předžalobní upomínky9. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu, posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako vztah z bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o.z. Ochuzenou (právní předchůdkyní žalobkyně) byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) finanční částka , částka, . Majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, je žalovaný povinen vydat. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o.z.11. Splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, dle § 1958 odst. 2 o.z. tak může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. O vrácení dlužné částky byl žalovaný vyzván ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy (§ 1958 o.z.). Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. K poštovní přepravě byla předžalobní výzva předána dne , datum, . Třetí pracovní den, tj. ve středu , datum, , se zásilka považuje za doručenou. Lhůta 3 dnů k úhradě žalovanému uplynula v pondělí dne , datum, , od , datum, je žalovaný s plněním v prodlení a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění k prvnímu dni prodlení. Žalobkyně však požadovala přiznat úrok z prodlení až od , datum, .12. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (viz výrok I.).13. O náhradě nákladů řízení (viz výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x , částka, , tj. celkem , částka, , náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. , částka, , náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši , částka, a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , tj. celkem , částka, .14. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.