50 C 176/2024-34 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , náklady na vymáhání ve výši , částka, , smluvní pokuta ve výši , částka, , pojištění , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, spolu s úrokem a úrokem z prodlení od , datum, resp. , datum, do zaplacení. To vše z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , číslo , hodnota, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši , částka, . Před uzavřením smlouvy byla ze strany žalobkyně řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného lustrací v dostupných registrech bankovních i nebankovních subjektů, rejstříku trestů, insolvenčním rejstříku, byla zjištěna jeho příjmová stránka i jeho rodiny, stejně jako výdajová stránka, byly posuzovány informace předané žalovaným o jeho bydlení, stavu rodinných příslušníků. Tyto informace byly vyhodnoceny s výsledkem stanovení měsíčního limitu nejvyšší možné splátky za měsíc, aniž by došlo k předlužení žalovaného. Z poskytnutých údajů pak žalobkyně zjistila, že měsíční příjem žalovaného činí , částka, , splátky jiným společnostem ve výši , částka, , splátky u žalobkyně , částka, . Se započtením životního minima , částka, pak vyšla žalobkyni částka volná k použití každý měsíc ve výši , částka, . V případě posouzení příjmu domácnosti žalovaného se započtením příjmu dalšího člena domácnosti ve výši , částka, , vyšla volná částka domácnosti měsíčně ve výši , částka, .2. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé.3. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání.4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.5. Smlouva o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , prokazuje, že nebyla žalovaným vlastnoručně podepsána, místo podpisu obsahuje podpisový kód , Anonymizováno, , číslo mobilního telefonu , Anonymizováno, , na který žalobkyně odeslala podpisový kód, které je dle smlouvy telefonem žalovaného. Poskytnutá výše úvěrového rámce je uvedena ve výši , částka, , měl být poskytnut čerpáním platební kartou nebo přímo zasláním platby obchodníkovi, jak se stalo v době uzavření úvěrové smlouvy, kdy žalobkyně uhradila cenu za el. koloběžku SENCOR Scooter ve výši , částka, . Výše měsíční splátky činila , částka, . ve smlouvě jsou uvedeny smluvní pokuty pro případ prodlení s úhradou splátek, za zesplatnění úvěru.6. Úvěrové podmínky – revolvingový úvěr neobsahují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.7. Z úvěrové zprávy vyplývá, že žalovaný měl před uzavřením smlouvy o úvěru sjednané dva úvěry, kde nebyl v prodlení s jejich placením.8. Z registrů nevyplývaly žádné negativní skutečnosti.9. Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje, že bylo celkem vyčerpáno , částka, a uhrazeno bylo , částka, .10. Výpis z OR žalobkyně prokazuje její existenci.11. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že žalobkyně zjistila příjem žalovaného , částka, , příjem ostatních členů domácnosti , částka, , měsíční výdaje domácnosti , částka, , je svobodný, bezdětný, bydlí v podnájmu. Potvrzení o provedení ověření bonity klienta dále prokazuje, že žalobkyně lustrovala žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, MVCR, ISIR, CEE, kde nebyly nalezeny údaje o prodlení žalovaného se splácením úvěrů, jeho insolvenci.12. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, , spolu s knihou odeslané pošty soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, do 14 dnů ode dne sepisu výzvy.13. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, spolu s knihou odeslané pošty ze dne , datum, , soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné, žalované částky.14. Předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, prokazuje, že žalovaný byl upomenut o zaplacení před podáním žaloby.15. Poštovní podací arch ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalovanému.16. Soud se dále zaobíral i posouzením úvěruschopnosti žalovaného.17. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.19. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.20. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ve věci bylo prokázáno, že žalobkyně řádně neposuzovala úvěruschopnost žalovaného, když se evidentně spokojila s údaji, které jí poskytl žalovaný a tyto si neověřila, např. doložením dokladů o jeho příjmech a výdajích. Ze strany žalobk