50 C 96/2024-33 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, , domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec v celkové výši , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit úvěr spolu se smluvním úrokem prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek v dohodnuté výši. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil , částka, , když čerpal ve výši , částka, . Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , smluvního úroku v kapitalizované výši , částka, a zákonných úroků z prodlení v kapitalizované výši , částka, . Žalobkyně dále požadovala uhradit zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od , datum, do zaplacení a smluvní úrok ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně ani žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši , částka, s tím, že první čerpání ve výši , částka, poskytla žalovanému na zakoupení mobilního telefonu. Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem, prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 4 % aktuálně dlužné částky. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, a účelně vynaložené náklady na upomínání ve výši , částka, .6. Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje, že dne , datum, byla z účtu žalobkyně na účet prodejce telefonu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , poukázána částka , částka, .7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta se podává, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru zaměstnán s příjmem , částka, , měl další půjčku s měsíční splátkou cca , částka, . Žalovaného měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši , částka, bez jejich specifikace, rovněž není uveden druh dalšího příjmu domácnosti žalovaného ve výši , částka, . nebyly předloženy doklady prokazující tvrzení žalovaného o výši jeho výdajů a dalšího příjmu, které by byly předloženy v době uzavírání smlouvy o úvěru. Lustrace databází ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS byla s negativním výsledkem.8. Kopie občanského průkazu žalovaného prokazuje pouze to, že jí žalobkyně disponuje.9. Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje splácení úvěru žalovaným a výši dlužné částky. Žalovaný na úvěr uhradil , částka, .10. Výzva ze dne , datum, (včetně poštovních podacích archů) prokazují, že byl žalovaný opakovaně upomínán k úhradě dlužné částky.11. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne , datum, (včetně poštovního podacího archu ze dne , datum, ) vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.12. Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny, které by dokládaly zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při uzavření úvěrové smlouvy.13. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).14. Dle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.20. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.21. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.23. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.24. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši úvěrového rámce , částka, . Žalovaný částku převzal, čerpal celkem , částka, a zavázal se ji uhradit spolu se smluvním úrokem prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek v dohodnuté výši. Žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, .25. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní pov