61 C 219/2023-22 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 7.9.2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 54 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce spolu se žalovaným a [jméno] [příjmení] byli povinni na základě rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 23.11.2016, č.j. [číslo jednací], zaplatit společně a nerozdílně společnosti [právnická osoba] škodu ve výši 163 500 Kč. V důsledku vyplaceného pojistného plnění poškozené společnosti [právnická osoba] přešlo právo na zaplacení náhrady škody na pojistitele. V rámci exekuce byla na žalobci vymožena částka 163 500 Kč, čímž žalobce zaplatit škodu v celé výši. Po žalovaném jako spoludlužníkovi se tak žalobce domáhá zaplacení 1/3 z částky 163 500 Kč, tj. částky 54 500 Kč, spolu s úrokem z prodlení z této částky od 1.11. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Po dobu celého řízení byl žalovaný pasivní. 3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovým závěrům: Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 23.11.2016, č.j. [číslo jednací], bylo žalobci, žalovanému a [jméno] [příjmení] uloženo, aby společně a nerozdílně uhradili společnosti [právnická osoba] škodu ve výši 163 500 Kč. Rozsudek nabyl právní moci a vykonatelnosti (viz rozsudek). Exekučním návrhem ze dne 21.9.2018 se [právnická osoba], na kterou přešla pohledávka z předmětného rozsudku v důsledku vyplacení pojistného plnění poškozené společnosti, domáhala pověření soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres] k vymožení částky 163 500 Kč po povinném (viz pověření). Potvrzením o zániku pověření exekutora oznámil soudní exekutor povinnému, že pohledávka dle exekučního titulu - rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 23.11.2016, č.j. [číslo jednací], byla vymožena včetně nákladů exekuce, pročež zanikly účinky soudním exekutorem vydaným a v potvrzení uvedených exekučních příkazů (viz potvrzení). Předžalobní výzvou ze dne 13.10.2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky žalobci do 31.10.2022 (viz předžalobní výzva, viz sdělení České pošty ze dne 20.10.2022 o nedoručení zásilky žalovanému). 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalobce, žalovaný a [jméno] [příjmení] byli povinní společně a nerozdílně ve smyslu § 1872 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), na základě rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 23.11.2016, č.j. [číslo jednací], nahradit škodu ve výši 163 500 Kč výše uvedené poškozené společnosti. Dle § 1875 o.z. byly podíly na dluhu u všech spoludlužníků stejné, tj 54 500 Kč. Věřitel byl oprávněn požadovat v souladu s § 1872 odst. 1 o.z. zaplacení celé pohledávky i pouze vůči jednomu z dlužníků, v tomto případě vůči žalovanému. Celá dlužná částka 163 500 Kč byla vymožena po žalovaném v rámci exekuce. Protože žalovaný uhradil v rámci exekuce celou dlužnou částku, tedy více než činil jeho podíl, jsou ostatní spoludlužníci povinni mu poskytnout náhradu dle § 1876 odst. 2 věta první o.z. Proto je žalovaný povinen zaplatit žalobci svůj podíl na dlužné částce, který činí 1/3 z částky 163 500 Kč, tj. 54 500 Kč. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobce nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobci přiznal úrok z prodlení od 1.11.2022, kdy byl žalovaný k tomuto datu s úhradou jízdného a přirážky již v prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši dle dále uvedeného. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 180 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 54 500 Kč (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), za tři úkony právní služby 3x 3 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm.a) a písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 900 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 800 Kč, tj. celkem 15 248 Kč. 8. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.