61 C 77/2024-32 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”).2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dne , datum, si žalovaný u žalobkyně přes eshop na webové adrese , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, objednal televizor zn. Tesla, přičemž kupní cenu se žalovaný zavázal zaplatit při doručení zboží na tzv. dobírku.3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, prostředky komunikace na dálku kupní smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala dodat žalovanému televizor zn. Tesla a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni při převzetí televizoru kupní cenu ve výši , částka, spolu s náklady na dopravu v celkové výši , částka, (viz faktura č. , hodnota, ). Žalovaný si zásilku převzal dne , datum, (viz doklad o převzetí). Žalovaný dlužnou částku neuhradil žalobkyni ani na základě předžalobní výzvy ze dne , datum, (viz výzva, viz doklad o odeslání – dodejka a kopie přední strany nepřevzaté zásilky).5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), prostředky komunikace na dálku písemnou formou ve smyslu s § 562 o.z. Žalobkyně se v kupní smlouvě zavázala odevzdat kupujícímu předmět koupě a umožnit mu nabytí vlastnického práva a žalovaný se zavázal zboží převzít a zaplatit žalobkyni kupní cenu. Žalobkyně své povinnosti z kupní smlouvy splnila a dodala žalovanému objednané zboží, které měl žalovaný zaplatit při převzetí, což neučinil.6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud v souladu se žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení ode dne , datum, , kdy byl žalovaný k tomuto datu s úhradou celé dlužné částky již v prodlení.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a paušální náhrada nákladů za podání žaloby a za výzvu k plnění ve výši 2x , částka, dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle § 1 odst. 3 písm.a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem , částka, .8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud tři dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.