15 C 294/2025-23 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitelka“) s žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, na základě, které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek , částka, , a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka s žalovaným dále dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, na základě, které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek , částka, , a to prostřednictvím 52 týdenních splátek ve výši , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas.2. Pohledávky ze smluv o půjčce byly postoupeny dne , datum, na žalobkyni.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek , částka, , a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, .6. Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobkyně je pohledávka z této smlouvy o půjčce tvořena pouze jistinou ve výši , částka, a úroky z prodlení, musel žalovaný na dluh z této smlouvy o půjčce zaplatit částku , částka, (tj. jistina , částka, + souhrnný poplatek , částka, – zbývající výše jistiny , částka, ).7. Dále soud zjistil ze smlouvy o půjčce, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek , částka, , a to prostřednictvím 52 týdenních splátek ve výši , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, .8. Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobkyně je pohledávka z této smlouvy o půjčce tvořena pouze jistinou ve výši , částka, a úroky z prodlení, musel žalovaný na dluh z této smlouvy o půjčce zaplatit částku , částka, (tj. jistina , částka, + souhrnný poplatek , částka, – zbývající výše jistiny , částka, ).9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávku ze smlouvy o půjčce postoupila původní věřitelka , datum, na žalobkyni.10. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do , datum, .11. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:12. Původní věřitelka uzavřela s žalovaným , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, na základě, které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek , částka, , a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobkyně je pohledávka z této smlouvy o půjčce tvořena pouze jistinou ve výši , částka, a úroky z prodlení, musel žalovaný na dluh z této smlouvy o půjčce zaplatit částku , částka, (tj. jistina , částka, + souhrnný poplatek , částka, – zbývající výše jistiny , částka, ).13. Původní věřitelka uzavřela dále s žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, na základě, které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek , částka, , a to prostřednictvím 52 týdenních splátek ve výši , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobkyně je pohledávka z této smlouvy o půjčce tvořena pouze jistinou ve výši , částka, a úroky z prodlení, musel žalovaný na dluh z této smlouvy o půjčce zaplatit částku , částka, (tj. jistina , částka, + souhrnný poplatek , částka, – zbývající výše jistiny , částka, ).14. Pohledávky ze smluv o půjčce byly postoupeny dne , datum, na žalobkyni. Následně vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do , datum, .15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen „z. s. ú.“) smlouva ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona.16. Podle § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.17. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.18. Podle § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.19. Podle § 517 odst. 2 o. z. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.20. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.21. Závazkové vztahy mezi žalovaným a původní věřitelkou byly vztahy mezi podnikatelem a spotřebitelem. Jedním z cílů úpravy zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru je právě ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany ve vztahu s podnikatelem jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru. To je zřejmé i z kogentní úpravy náležitostí smlouvy o spotřebitelském úvěru a ze sankce neplatnosti smlouvy o půjčce v případě absence zákonných náležitostí smlouvy o půjčce, kterými jsou například výše a způsob výpočtu roční procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru nebo způsobu placení.22. Smlouva o půjčce je formulářová smlouva, do které byla pouze vepsána výše půjčky, výše souhrnného poplatku a výše a počet jednotlivých splátek. Dle názoru soudu, zcela zásadní informace, a to, jaká je roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, v těle smlouvy obsažena není. Ta je uvedena až ve smluvních podmínkách, z kterých ovšem není zřejmé, zdali se s nimi žalovaný měl vůbec možnost seznámit, protože podpis žalovaného na smluvních podmínkách chybí. Roční výše nákladů spotřebitelského úvěru je přitom nejpřesnější a nejsrozumitelnější údaj pro spotřebitele o tom, kolik celkově bude muset spotřebitel věřiteli zaplatit za poskytnutou půjčku.23. Soud tak jednání věřitelky spočívající v uvedení procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru pouze ve smluvních podmínkách považuje za zjevné obcházení zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, přičemž takové jednání je podle § 39 o. z. absolutně neplatné.24. Z důvodu, že je smlouva o půjčce č. , hodnota, absolutně neplatná, vypořádal soud neplatnou smlouvu podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel dle smlouvy o půjčce č. , hodnota, od původní věřitelky plnění ve výši , částka, . Za toto plnění žalovaný zaplatil původní věřitelce , částka, . Žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, .25. Z důvodu, že je smlouva o půjčce č. , hodnota, absolutně neplatná, vypořádal soud neplatnou smlouvu podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel dle smlouvy o půjčce č. , hodnota, od původní věřitelky plnění ve výši , částka, . Za toto plnění žalovaný zaplatil původní věřitelce , částka, . Žalobkyně tak nemá nárok na vydání bezdůvodného obohacení.26. Žalovaný měl p