32 C 155/2025-35 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni v prvním nároku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše údajně z titulu „Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , číslo, “, která byla uzavřena žalobkyní a žalovanou dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaná úvěr vyčerpala ve výši , částka, , avšak řádně a včas jej nesplácela dohodnutým způsobem, žalobkyně proto využila svého oprávnění, od smlouvy odstoupila, pohledávku zesplatnila ke dni , datum, , a vyzvala žalovanou k dobrovolné okamžité úhradě dluhu. Žalovaná na jistinu ničeho neuhradila. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, , poplatkem za vyplacení tranší úvěru , částka, , poplatek za službu „Informační SMS servis“ , částka, a smluvního úroku , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši, z částky a za období, jak je specifikováno výše. Žalobkyně alternativně navrhla, pokud by soud neměl za prokázaný její nárok z titulu tvrzené úvěrové smlouvy, aby jí byla žalovaná částka přiznána z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, které prokazatelně peněžní prostředky v příslušné výši došly na bankovní účet v rozhodném období.Ve druhém nároku se žalobkyně domáhala zaplacení , částka, - a to smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, kdy žalovaná se dostala do prodlení se splacením denních splátek splatné dne , datum, .2. Zástupce žalobkyně k dotazu soudu ve svém písemném vyjádřením doručené soudu dne , datum, doplnil svá žalobní tvrzení o to, jak byla před uzavřením úvěrové smlouvy ze strany žalobkyně prověřena úvěruschopnost žalované. Zástupce žalobkyně uvedl, že před uzavřením úvěrové smlouvy prověřila majetkovou situaci žalované, její bytové poměry, její výdaje a současně žalovanou prověřila v dostupných registrech.3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , Anonymizováno, ze dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalované + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázanou platbu od žalobkyně žalované ve výši , částka, dne , datum, .Smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, nepodepsanou žalovanou, měl soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou údajně došlo k uzavření smlouvy, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše , částka, .Předpisu denních splátek měl soud za prokázaný, že žalovaná měla denně splácet celkem , částka, , z toho jistina činila , částka, , úrok , částka, a poplatek , částka, .Informace pro spotřebitele měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru měl soud za prokázaný obsah této listiny, nikoli však to, že žalovaná se s listinou jakýmkoli způsobem seznámila.Všeobecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, . měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Obecnými principy posuzování a filozofie společnosti neměl soud za prokázané ničeho, neboť se jedná o interní listinu žalobkyně, která není závazná, a současně jí není prokazováno, zda žalobkyně v případu žalované dle těchto principů skutečně postupovala.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalované byla zaslána tato výzva a že se jí dostala do dispozice.Souhlasem se zpracováním osobních údajů – nedatovaným a nepodepsaným měl soud za prokázané znění této listiny, avšak nikoliv to, zda se s ní žalovaná skutečně seznámila.Listinou nazvanou: „, Anonymizováno, měl soud za prokázané znění této listiny, která je pouze interním dokumentem žalobkyně, dle které žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy ověřila měsíční příjmy žalované na základě „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“, kdy na základě tohoto ověření dospěla k čistému měsíčnímu příjmu ve výši , částka, . Není prokázáno, zda k tomuto ověření skutečně došlo, ani není prokázán konkrétní způsob případného ověření, ani jaké příjmy byly do tohoto výčtu započteny.Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . měl soud za prokázané znění této interní listiny žalobkyně, ale nikoliv již údaje v této listině uvedené, přičemž je zřejmé, že žalobkyně z těchto údajů při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela. Žalobkyně evidovala osobní údaje žalované, která měla údajně žít v domácnosti o čtyřech členech, z nichž pouze jeden měl příjem, dále že žalovaná má měsíční příjmy ve výši , částka, , výdaje , částka, , disponibilní příjem činil , částka, . V listině není uveden žádný záznam o tom, jakým způsobem žalobkyně tyto informace získala, ani jak je ověřila.5. Z výpisu řízení EXE a E je patrné, že proti žalované bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno 13 exekuční řízení EXE a 0 řízení E, v době po byla proti žalované zahájena 2 exekučních řízení EXE a 0 řízení E.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané to, že na účet č. , č. účtu, , který patřil žalované, byla poskytnuta částka , částka, , a to převodem na tento účet ze strany žalobkyně dne , datum, , a to údajně na základě jednání o uzavření úvěrové spotřebitelské smlouvy. Je nesporné, že žalované byly finanční prostředky poskytnuty jakožto spotřebiteli ze strany žalobkyně, tj. podnikatelky, jejímž předmětem podnikání je poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy že se jednalo o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně neprokázala, že se v rámci jednání o uzavření úvěrové smlouvy jakkoli zabývala úvěruschopností žalované, tj. neprokázala, že zjišťovala jakékoli informace o žalované, neznala výši jejích příjmů, výdajů ani množství a výši dalších případných závazků. Z předložených listin je evidentní, že žalobkyně rezignovala na dostatečné ověření jak příjmů, tak výdajů žalované, a spokojila se v tomto podstatném ohledu pouze s tvrzením žalované. Z výpisu řízení EXE a řízení E soud zjistil, že proti žalované bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru zahájeno 13 exekuční řízení, v době po uzavření smlouvy o úvěru bylo proti žalované vedeno 2 řízení EXE, je tedy zřejmé, že žalovaná měla v době před uzavřením smlouvy o úvěru i jiné závazky, které evidentně následně přestala být schopná hradit. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neověřila úvěruschopnost žalované, v důsledku čehož poskytla úvěr osobě, která evidentně úvěruschopná nebyla.7. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které