32 C 162/2025-41 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Úvěrové smlouvy o revolvingovém úvěru“, kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , právnická osoba, , Anonymizováno, , se žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný úvěr vyčerpal, řádně jej však nesplácel v dohodnutých splátkách. Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena pouze jistinou úvěru, žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení z žalované částky za období, jak je specifikováno výše. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný žalobní titul z tvrzené úvěrové smlouvy, navrhla žalobkyně přiznání nároku na zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť finanční prostředky byly prokazatelně poukázány na jeho bankovní účet.2. Zástupce žalobkyně k dotazu soudu ve svém písemném vyjádřením doručené soudu dne , datum, doplnil svá žalobní tvrzení (na č.l. 38) o to, jak byla před uzavřením úvěrové smlouvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Zástupce žalobkyně uvedl, že relevantní informace ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně zejména lustrací z veřejně dostupných databází a z informacích poskytnutých žalovaným. Dále uvedl, že žalovaný čerpal úvěr celkem částkou , částka, , žalovaný uhradil částku , částka, . od podání žalobního návrhu nezaplatil žalovaný ničeho.3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek spolu s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., ze dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalovanému + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázané platby od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , právnická osoba, Kč dne , datum, , ve výši , právnická osoba, Kč dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, . Dále měl soud za prokázané platby od žalovaného právní předchůdkyni žalované ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, (shodně vyplývá též z interní listiny právní předchůdkyně žalobkyně – potvrzení o platbě). Z výpisů z účtu žalovaného je dále evidentní, že žalovaný byl gambler, o čemž svědčí desítky položek „sázení“.Úvěrovou smlouvou vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice ze dne , datum, , která byla údajně uzavřena elektronicky, nebyla nicméně podepsána ani jednou smluvní stranou, a to ani žádnou běžnou formou elektronické verifikace, měl soud za prokázané, že tato údajně uzavřená smlouva zněla na jistinu , částka, , celková splatná částka byla , částka, , tvořená jistinou a úrokem , částka, . Soud nicméně neměl za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně před jejím uzavřením řádně prověřila totožnost žalovaného.Fakturou znějící na částku , částka, ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ve své interní listině eviduje pohledávku za žalovanou ve výši , částka, , splatnou k datu , datum, v jedné splátce.„Standardními podmínkami Úvěrové smlouvy vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice“ platnými k , datum, měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – nedatovaným měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto listinu vytvořila a že v ní byly obsaženy zákonem o spotřebitelském úvěru stanovené informace.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalovanému dostala do dispozice.6. Z výpisu řízení EXE a E je patrné, že proti žalovanému nebylo před uzavřením úvěrové smlouvy vedeno žádné exekuční řízení, rovněž v době po uzavření smlouvy o úvěru nebylo proti žalovanému zahájeno žádné exekuční řízení.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy měl za prokázané to, že účet č. , č. účtu, patřil žalovanému, a že na tento účet byla dne , datum, poukázána částka , částka, , dne , datum, poukázána částka 1.000, dne , datum, poukázána částka , právnická osoba, Kč, dne , datum, poukázána částka , právnická osoba, Kč, dne , datum, poukázána částka , částka, , dne , datum, poukázána částka , částka, a dne , datum, poukázána částka , částka, ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, a to údajně z titulu v žalobě uvedené smlouvy o úvěru. Žalobkyně neprokázala, že tato úhrada byla učiněna z titulu tvrzené úvěrové smlouvy, současně neprokázala, že se její právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy jakkoli zabývala úvěruschopností žalovaného, všechna její tvrzení o způsobu prověření úvěruschopnosti žalovaného a jeho majetkové situace zůstala v rovině neprokázaných tvrzení. Soud zjistil, že žalovaný veškerý svůj příjem užil na sázení u sázkových kanceláří. Právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem nezkoumala příjmy a výdaje žalovaného, a tedy nemohla mít ani základní představu o jeho majetkových poměrech. Je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného a poskytla tak úvěr osobě, o jejíž majetkových poměrech neměla prakticky žádné informace.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:9. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčov