32 C 230/2025-37 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem a se zákonným úrokem z prodlení, ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. , číslo, , na základě žádosti č. , číslo, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , Anonymizováno, , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalované klasický spotřebitelský úvěr (určený na úhradu zboží výpočetní techniky) ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně jej nesplácela ujednaným způsobem, dostala se do prodlení a dostala se do prodlení s úhradou více než dvou splátek, právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého oprávnění, úvěr zesplatnila ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Žalovaná částka , částka, byla dle žaloby tvořena jistinou , částka, a úrokem , částka, a zákonným úrokem za prodlení , částka, .2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o převodu portfolia z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ze dne , datum, s přílohami a Výpisem notářského zápisu ze dne , datum, . Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.4. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 22 – 24 spisu). Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z komplexních informací o žalované, zejména z informací nezávislých na sdělení žalované, a to jak z veřejně dostupných, tak z veřejně nedostupných registrů. Právní předchůdkyně žalobkyně získané informace ověřila a dospěla k závěru, že žalovaná je úvěruschopná ve vztahu k výši poskytnutého úvěru. Tvrzení žalobkyně však nebyla doprovozena patřičnými důkazními prostředky a zůstala tak pouze v rovině neprokázaných tvrzení. Žalobkyně mimo jiné tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila pomocí dotazu do Centrální evidence exekucí, že žalovaná neměla v této evidenci vedenou žádnou pravomocnou exekuci – dle zjištění soudu z výpisu exekucí E a EXE soud naopak zjistil, že v době uzavření výše uvedené smlouvy o úvěru bylo proti žalované vedeno 5 exekucí EXE, tzn. že žalovaná rozhodně úvěruschopná v té době nebyla. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr , částka, , tento úvěr řádně nesplácela, uhradila pouze , částka, , přičemž , částka, uhradila žalovaná ještě právní předchůdkyni žalobkyně a , částka, přímo žalobkyni.5. Z výpisu řízení E a EXE soud zjistil, že proti žalované bylo před uzavřením úvěrové smlouvy vedeno 1 exekuční řízení E staršího data, ale hlavně 5 exekučních řízení EXE, po uzavření smlouvy o úvěru bylo proti žalované zahájeno další 1 exekuční řízení.6. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Žádostí/Smlouvou o revolvingovém úvěru č. , číslo, , na základě žádosti č. , číslo, ze dne , datum, měl soud za prokázané uzavření této smlouvy, dle níž měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované klasický spotřebitelský úvěr (určený na úhradu zboží výpočetní techniky) ve výši , částka, , a žalovaná jej měla dohodnutým způsobem splácet, úvěr měl být splacen ve 24 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem , datum, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,14 % ročně, RPSN činila 19,11 %. Celková částka k zaplacení činila , částka, .Základními informacemi o úvěru a jeho splácení – dopisem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně výslovně upozornila žalovanou na podrobnosti ohledně splácení úvěru a sdělila jí tímto uzavření smlouvy i s jejími parametry.Poštovními poukázkami typu A měl soud za prokázané, že žalované byly dány k dispozici k placení splátek předvyplněné poštovní poukázky včetně uvedení datumů, kdy mají být splátky placeny.Seznamem splátek úvěru – splatných pohledávek ze dne , datum, (na čl. 25) měl soud za prokázané, že po postoupení pohledávky na žalobkyni žalovaná uhradila jednu splátku žalobkyni ve výši , částka, , a to dne , datum, .Výpisem z úvěrového účtu žalované č. , č. účtu, (na čl. 27) měl soud za prokázané, že na tomto účtu byl žalovanou evidován záporný zůstatek ke dni , datum, ve výši -, částka, , tj. po nabytí pohledávky žalobkyní, dále touto listinou měl soud za prokázanou úhradu žalované ve výši , částka, , a to dne , datum, a to již na účet žalobkyně.Podklady pro soudní jednání ze dne , datum, měl soud za prokázanou strukturu a výši dluhu žalované, jak ji žalobkyně tvrdila v žalobě i celkovou žalovanou částku , částka, .Produktovými podmínkami pro klasické úvěry měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Výpisem z úvěrového účtu č. , číslo, měl soud za prokázané čerpání a splácení úvěru žalovanou a současně měl za prokázanou strukturu a výši dluhu – zejména však částku, kterou žalovaná uhradila ještě právní předchůdkyni žalobkyně v celkové výši , částka, .„Poslední výzvou k úhradě dlužné částky a podmíněným odstoupením od úvěrové smlouvy“ ze dne , datum, a Rozhodnutím o okamžité splatnosti (výzva k okamžitému splacení celého dluhu) ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalované ukončení smlouvy a vyzvala ji k úhradě, následně ji informovala o zesplatnění úvěru ke dni , datum, a upozornila ji na důsledky zesplatnění.Výzvou k zaplacení dluhu před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou žalobkyní měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby a fotokopií obálky s Dodejkou měl soud za prokázané, že žalované se dostala tato výzva do dispozice, neboť jí byla zaslána na adresu jejího trvalého bydliště, ale zásilka s doporučeným dopisem se vrátila žalobkyni s poznámkou – nevyzvednuto v úložní lhůtě.7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá žalobním tvrzením žalobkyně, jak byla stručně zrekapitulována v odst. 1 odůvodnění tohoto rozsudku, a proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu plně odkazuje. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr , částka, , tento úvěr řádně nesplácela, uhradila pouze , částka, , přičemž , částka, uhradila žalovaná ještě právní předchůdkyni žalobkyně a , částka, přímo žalobkyni. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované, která nebyla v době uzavření úvěrové smlouvy skutečně úvěruschopná, ve vztahu k výši poskytnutého úvěru.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet