32 C 283/2025-39 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni v prvním nároku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “, která byla uzavřena žalobkyní a žalovanou dne , datum, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr jiný než na bydlení (tj. spotřebitelský úvěr) až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaná úvěr vyčerpala ve výši , částka, , avšak řádně a včas jej nesplácela dohodnutým způsobem, žalobkyně proto využila svého oprávnění, od smlouvy odstoupila, pohledávku zesplatnila ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k dobrovolné okamžité úhradě dluhu. Žalovaná uhradila , částka, . Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, , poplatkem za vyplacení tranší úvěru , částka, , smluvním úrokem , částka, , poplatkem za službu „Klidné spaní“ , částka, , poplatkem za službu „Presto“ , částka, a poplatkem za službu „Informační SMS servis“ , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši, z částky a za období, jak je specifikováno výše.Pro případ, že by soud neměl za prokázaný nárok na zaplacení z titulu tvrzené úvěrové smlouvy navrhla žalobkyně, aby jí byl uplatněný nárok v části jistiny přiznán z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, které peněžní prostředky v příslušné výši došly na bankovní účet v rozhodném období, neboť finanční prostředky byly prokazatelně poukázány na její bankovní účet.Ve druhém nároku se žalobkyně domáhala zaplacení , částka, – a to smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, kdy žalovaná se dostala do prodlení se splacením denní splátky splatné dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Zástupce žalobkyně k dotazu soudu ve svém písemném vyjádřením doručené soudu dne , datum, doplnil svá žalobní tvrzení o to, jak byla před uzavřením úvěrové smlouvy ze strany žalobkyně prověřena úvěruschopnost žalované. Zástupce žalobkyně uvedl, že před uzavřením úvěrové smlouvy prověřila majetkovou situaci žalované, její bytové poměry, její výdaje a současně žalovanou prověřila v dostupných registrech. Dodala však jenom výpis z běžného účtu „Kontomatik“ – z něhož je patrné, že žalovaná čerpala další úvěry před tím, než uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru se žalobkyní.4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., ze dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalované + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázanou platbu od žalobkyně žalované ve výši , částka, dne , datum, to, že žalovaná čerpala další úvěry před tím, než uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru se žalobkyní.Výpisem z běžného účtu „Kontomatik“ (na čl. 34 a násl.) – soud zjistil, že žalovaná čerpala další úvěry před tím, než uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru se žalobkyní a rovněž sázela na internetu.Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli měl soud za prokázané, že z účtu žalobkyně odešla platba od žalobkyně žalované ve výši , částka, dne , datum, na účet žalované.Smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, podepsanou žalovanou elektronicky, měl soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou údajně došlo k uzavření smlouvy, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše , částka, s možností postupného i opakovaného čerpání. Byla sjednána pevná úroková sazba 1,066 % denně čemuž odpovídala roční procentní sazba nákladů , částka, ! Toto úročení u spotřebitelského úvěru lze stěží označit za souladné s dobrými mravy.Předpisem denních splátek měl soud za prokázané, že žalovaná měla denně splácet celkem , částka, .Autorizací ověření totožnosti měl soud za prokázané, že to byla žalovaná, kdo smlouvu o úvěru se žalobkyní uzavřel.Informace pro spotřebitele měl soud za prokázané znění těchto informací.Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru měl soud za prokázaný obsah této listiny, nikoli však to, že žalovaná se s listinou jakýmkoli způsobem seznámila.Všeobecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, . měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Obecnými principy posuzování a filozofie společnosti neměl soud za prokázané ničeho, neboť se jedná o interní listinu žalobkyně, která není závazná, a současně jí není prokazováno, zda žalobkyně v případu žalované dle těchto principů skutečně postupovala.E-mailem ze dne , datum, – Zesplatněním dluhu měl soud za prokázané, že žalobkyně od smlouvy odstoupila, pohledávku zesplatnila ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k dobrovolné okamžité úhradě dluhu.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalované byla zaslána tato výzva a že se jí dostala do dispozice.Souhlasem se zpracováním osobních údajů – nedatovaným a nepodepsaným měl soud za prokázané znění této listiny, avšak nikoliv to, zda se s ní žalovaná skutečně seznámila.Listinou nazvanou: „Identifikované příjmy“ měl soud za prokázané znění této listiny, která je pouze interním dokumentem žalobkyně, dle které žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy ověřila měsíční příjmy žalované na základě „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“, kdy na základě tohoto ověření dospěla k čistému měsíčnímu příjmu ve výši , částka, . Není prokázáno, zda k tomuto ověření skutečně došlo, ani není prokázán konkrétní způsob případného ověření, ani jaké příjmy byly do tohoto výčtu započteny, jisté je, že do těchto příjmů byla zahrnuty i čerpání jiných zápůjček a úvěrů poskytnutých žalované jinými nebankovními poskytovateli i bankou.Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . měl soud za prokázané znění této interní listiny žalobkyně, ale nikoliv již údaje v této listině uvedené, přičemž je zřejmé, že žalobkyně z těchto údajů při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela. Žalobkyně evidovala osobní údaje žalované, která měla údajně žít v domácnosti o 1 členu, 1 příjem, dále že žalovaná má ověřený čistý měsíční příjem ve výši , částka, , čistý měsíční příjem uvedený žalovanou činil , částka, , výdaje na bydlení , částka, , další nezbytné výdaje , částka, , ostatní zbytné výdaje , částka, , vypočítané minimální výdaje , částka, , rezerva pro výdaje , částka, , disponibilní příjem činil , částka, . V listině není uveden žádný záznam o tom, jakým způsobem žalobkyně tyto informace získala, ani jak je ověřila. Výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky , částka, – ani tento údaj však nebyl nijak ověřen, navíc neodpovídal zcela určitě skutečnosti vzhledem k předchozím úvěrům a zápůjčkám – viz výše.6. Z výpisu řízení EXE a E je patrné, že proti žalované nebyla v době před uzavřením smlouvy o úvěru ani v době po jejím uzavření zahájena žádná exekuční řízení EXE ani řízení E.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané to, že na účet č. , č. účtu, , který patřil žalované, byla poskytnuta částka , částka, dne , datum, , a to převodem na tento účet ze strany žalobkyně dne , datum, , a to údajně na základě jednání o uzavření úvěrové spotřebitelské smlouvy. Je nesporné, že žalované byly finanční prostředky poskytnuty jakožto spotřebiteli ze strany žalobkyně, tj. podnikatelky, jejímž předmětem podnikání je poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy že se jednalo o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně neprokázala, že se v rámci jednání o uzavření úvěrové smlouvy řádně zabývala úvěruschopností žalované, tj. neprokázala, že zjišťovala řádně informace o žalované, neznala faktickou výši jejích příjmů, výdajů ani množství a výši dalších případných závazků. Z předložených listin je evidentní, že žalobkyně rezignovala na dostatečné ověření jak příjmů, tak výdajů žalované, a spokojila se v tomto podstatném ohledu převážně s tvrzením žalované. Z výpisu z účtu žalované je zřejmé, žalovaná před tím, než žalovaná čerpala úvěr od žalobkyně i v předchozím období se žalovaná čerpala další úvěry před tím, než uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru se žalobkyní a rovněž sázela na internetu. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neověřila úvěruschopnost žalované a tuto řádně neposoudila, v důsledku če