32 C 305/2025-42 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu Smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, , kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , a. s., se žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému údajně úvěr , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný úvěr vyčerpal reálně ve výši , částka, , řádně jej však nesplácel v dohodnutých splátkách, za dobu trvání úvěrové smlouvy uhradil , částka, . Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, , smluvním úrokem , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení z žalované částky za období, jak je specifikováno výše. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o úvěru, požadovala žalobkyně přiznání žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalovanému byla jistina dluhu , částka, prokazatelně poskytnuta na jeho bankovní účet.2. Zástupce žalobkyně k dotazu soudu ve svém písemném vyjádřením doručené soudu dne , datum, doplnil svá žalobní tvrzení o to, jak byla před uzavřením úvěrové smlouvy ze strany žalobkyně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Zástupce žalobkyně uvedl, že relevantní informace ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně zejména lustrací z veřejně dostupných databází a z informacích poskytnutých žalovaným. Dále uvedl, že od podání žalobního návrhu nezaplatil žalovaný ničeho. Dále odpověděl na výzvu soudu tak, že uvedl, že žalovaný čerpal částku , částka, převodem na účet žalovaného a dále soudu sdělil, že žalovaný za dobu trvání úvěrové smlouvy uhradil , částka, .3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek spolu s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., ze dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalovanému + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázanou platbu od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, (shodně vyplývá též z listiny právní předchůdkyně žalobkyně – Výpis z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, odchozí platba ve výši , částka, na účet žalovaného, zároveň z tohoto výpisu měl soud za prokázanou platbu , částka, dne , datum, z účtu žalovaného nazvanou identifikace klienta pro účel poskytnutý od , právnická osoba, , a. s.).Smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne , datum, , která nebyla žalovaným podepsána, měl soud za prokázaný obsah této listiny, neměl nicméně za prokázané to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným skutečně došlo k uzavřením úvěrové smlouvy v předloženém znění. Smlouva byla údajně podepsána „SMS kódem“, tuto formu podpisu soud nicméně nepovažuje za dostatečnou pro ověření totožnosti žalovaného a prokázání, že toto právní jednání žalovaný skutečně učinil.Obchodními podmínkami , právnická osoba, , a. s. měl soud za prokázané znění těchto podmínek, nicméně soud u nich nezjistil nic podstatného pro toto řízení.Předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, , měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto listinu vytvořila a že jí vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu a zároveň žalovanému oznámila zesplatnění úvěru.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalovanému dostala do dispozice.6. Z výpisu řízení EXE a E je patrné, že proti žalovanému nebyla před ani po uzavření úvěrové smlouvy zahájena exekuční řízení E ani EXE.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla poskytnuta platba od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, , a to převodem na tento účet ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, a to zřejmě z titulu žalovaným nepodepsané smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednané elektronicky. Soud tak neměl za prokázané, že to byl skutečně žalovaný, kdo předmětnou smlouvu uzavřel, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity jinou osobou, například osobou, která s majitelem účtu žije v společné domácnosti. Žalobkyně dále neprokázala, že se její právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy jakkoli zabývala úvěruschopností žalovaného, tvrzení o tom, že majetková situace žalovaného byla prověřena prostřednictvím lustrací v dostupných evidencích nebylo prokázáno. Právní předchůdkyně žalobkyně se současně nijak nezabývala příjmy a výdaji žalovaného, přestože tyto informace jsou zásadní pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného a poskytla úvěr osobě, o jejíž majetkových poměrech neměla prakticky žádné informace. Kdyby si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalovaného před tím, než uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, výpis z jeho účtu u banky zjistila by, že žalovaný čerpá úvěry v řádu desítek tisíc korun, a to i od právní předchůdkyně žalobkyně a to dokonce i ve stejném měsíci jako úvěr z něhož je žalováno v tomto řízení.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:9. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, )