50 C 146/2025-33 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., IČO , IČO, ) IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o kontokorentu č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný nesplnil svou povinnost úvěr vrátit, jelikož do podání žaloby splatil pouze , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek dne , datum, na žalobkyni. Žalobkyně tak celkem požaduje částku ve výši , částka, . Dlužná jistina činí , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení činí , částka, , kapitalizovaný úrok činí , částka, . Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně a smluvní úrok ve výši 25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně též požaduje přiznat náhradu nákladů řízení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně ani žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.5. Z návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu č. , hodnota, ze dne , datum, a její akceptace bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výšě , částka, se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 19,90 %. Součástí smluvních podmínek bylo i ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je dlužník v prodlení a rovněž ujednání o tom, že v případě přečerpání kontokorentu bude nepovolený debet úročen úrokovou sazbou ve výši 25 %.6. Z přehledu zůstatků plyne podoba čerpání kontokorentu ze strany žalovaného. Z dokumentu také plyne, že nezaplacená jistina činila , částka, .7. Z výpisu z účtu žalovaného z března roku 2017 plyne souhrn jeho příjmů a výdajů.8. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne , datum, plyne, že právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila dlužnou částku na , částka, .9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, plyne, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni.10. Z vyrozumění o postoupení pohledávky plyne, že toto vyrozumění je ze dne , datum, .11. Z výzvy k plnění a podacího lístku plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby dne , datum, .12. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o kontokorentu č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr až do výše , částka, . Žalovaný se v průběhu trvání kontokorentu dostal do nepovoleného debetu ve výši , částka, . Dne , datum, přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, která ho dne , datum, vyzvala k úhradě dlužné částky.13. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.16. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.20. Podle § 122 odst. 4 z. s. ú. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.21. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.22. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Žalovaný poskytnutý úvěr (kontokorent) v rozporu se smluvními ujednáními řádně nehradil. Právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smluvním ujednáním úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě jeho zbylé části. Žalovaný však tento dluh neuhradil, a to ani poté, co byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě předžalobní výzvou. Bylo tak prokázáno, že závazek ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek ze strany žalovaného, tedy závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl. Zároveň bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Vzhledem k výše uvedenému a také vzhledem k tomu, že zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti, rozhodl soud tak, že žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit ve výroku uvedenou částku (výrok I.).23. Pokud jde o smluvní úrok ve výši 25 % soud tento úrok přiznal jen za dobu 90 dnů od prodlení žalovaného, tj. do dne , datum, (úrok v kapitalizované podobě). Od , datum, pak přiznal do zaplacení smluvní úrok ve snížené výši 15 % ročně ve smyslu § 122 odst. 4 z. s. ú., a to z dlužné jistiny , částka, . Ve zbývající části, tedy v části 15 % ročně od , datum, z dlužné jistiny , částka, do zaplacení pak nárok na přiznání smluvního úroku zamítl (výrok II.).24. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná pouze nepatrně, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“). Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) ve výši 2 x , částka, (§ 14b odst. 1 písm. c) bod b. a. t. ve znění do , datum, a odměna za 1 úkon právní služby (podání žaloby) ve výši , částka, , tj. celkem , částka, a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t. ve znění do , datum, , resp. § 14b odst. 6 písm. a) a.t. v účinném znění). Žalobkyně má rovněž nárok na náhradu DPH ve výši 21 % z částky , částka, , tedy , částka, a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .25. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.