50 C 181/2025-30 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, na jejímž základě byl žalovanému poskytnuti úvěr ve formě úvěrového rámce , částka, . Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 26,28 % ročně a dalšími poplatky uhradit právní předchůdkyni žalobkyně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z částky vyčerpané v předchozím měsíci, minimálně však ve výši , částka, . Z důvodu porušování smluvních povinností žalovaným, zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši , částka, , poplatků ve výši , částka, a smluvního úroku v kapitalizované výši , částka, . Dále se žalobkyně domáhala uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 925,82 a smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když se žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěrový rámec do výše , částka, . Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal úvěr právní předchůdkyni žalobkyně uhradit spolu se smluvním úrokem ve výši 26,28 % ročně a dalšími poplatky prostřednictvím pravidelných splátek ve výši 5 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Součástí úvěrové smlouvy byl i přehled poplatků za bankovní služby.6. Z odstoupení od úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá zesplatnění dlužné částky ve výši , částka, ke dni , datum, .7. Z přehledu účtu úvěru č. , hodnota, plyne průběh čerpání a splácení revolvingového úvěru žalovaným.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , soud zjistil, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne , datum, , jak je doloženo poštovním podacím lístkem z téhož dne.9. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne , datum, (včetně poštovního podacího lístku ze dne , datum, ) vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.10. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.13. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.18. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce do výše , částka, . Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr uhradit spolu se smluvním úrokem ve výši 26,28 % ročně spolu s dalšími poplatky v pravidelných měsíčních splátkách v dohodnuté výši. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek.19. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V daném případě bylo dohodnuto, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému úvěr a žalovaný jej bude způsobem ve smlouvě stanoveným splácet. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu ukončila a dluhy zesplatnila. Bylo prokázáno, že závazky ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, tedy závazek poskytnout žalovanému úvěr, byl splněny a zároveň bylo prokázáno, že závazek ze strany žalovaného, tedy závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl.20. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (viz výrok I).21. O náhradě nákladů řízení (viz výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) ve výši 3 x , částka, , tj. celkem , částka, , náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. , částka, , náhrada za daň z přidané hodnoty z částky , částka, ve výši , částka, a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , tj. celkem , částka, .22. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.