32 C 103/2026-66 – Okresní soud v Mostě

ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2026:32.C.103.2026.1
Datum: 2026-06-25
Předmět: 145 407,29 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 3005 z. č. 89/2012 Sb.
náklady řízeníbezdůvodné obohaceníinsolvencedokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůobchodní rejstřík
O co šlo: 145 407,29 Kč s příslušenstvím (§ 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 3005 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaná úvěr vyčerpala, řádně jej však nesplácela dohodnutým způsobem, úvěr byl splatný dne , datum, . Žalovaná za dobu trvání úvěrové smlouvy uhradila celkem , částka, . Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, , smluvní úrokem , částka, a poplatkem za službu Klidné spaní , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši, z částky a za období, jak je specifikováno výše. Žalobkyně alternativně navrhla, pokud by soud neměl za prokázaný její nárok z titulu tvrzené úvěrové smlouvy, aby jí byla žalovaná částka přiznána z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, které prokazatelně peněžní prostředky v příslušné výši došly na bankovní účet v rozhodném období.2. Žalovaná se ve věci vyjádřila ve svém podání doručeném soudu dne , datum, (na čl. 8 spisu), ve kterém uvedla, že nárok žalobkyně tak jak je uveden v žalobě neuznává, jelikož žalobkyni uhradila již , částka, a výše smluvních pokut, úroků a dalších poplatků jsou nepřiměřeně vysoké, a tím jsou v rozporu s dobrými mravy a ochranou spotřebitele. Dále uvedla, že je v současné době na mateřské dovolené a její finanční možnosti jsou velmi omezené, ale i přesto má zájem svůj závazek řešit a postupně jej splácet. Navrhla proto, aby jí byl poskytnut splátkový kalendář s měsíční splátkou , částka, .3. Zástupkyně žalobkyně k dotazu soudu ve svém písemném vyjádřením doručené soudu dne , datum, (na čl. 51 spisu) doplnila svá žalobní tvrzení o to, jak byla před uzavřením úvěrové smlouvy ze strany žalobkyně prověřena úvěruschopnost žalované. Zástupkyně žalobkyně uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně prověřila majetkovou situaci žalované, její bytové poměry, její výdaje a současně žalovanou prověřila v dostupných registrech. Dále uvedla, že žalovaná na předmětný dluh uhradila celkem , částka, , kterou žalobkyně započetla poměrně na úhradu jistiny, poplatků a smluvního úroku.4. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku bylo soudem zjištěno, že v průběhu řízení došlo na straně žalobkyně ke změně obchodní firmy nejprve na Credivo , Jméno žalobkyně, . ke dni , datum, a následně na Credivo , Jméno žalobkyně, . v likvidaci ke dni , datum, , přičemž nejde o změnu v osobě žalobkyně, ale pouze o změnu jejího označení, a proto bylo možné v řízení dále pokračovat.5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, . doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patří žalované (na čl. 4) + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázané platby od žalobkyně žalované v celkové výši , částka, v období od , datum, do , datum, (na čl. 31-40).Smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru „Flexi půjčka“ č. , hodnota, s postupným čerpáním ze dne , datum, – podepsanou žalovanou elektronicky měl soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou údajně došlo k uzavření smlouvy, kterou žalovaná údajně podepsala prostřednictvím SMS kódu a svou totožnost prokázala ověřením totožnosti prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet žalované (viz listina „Autorizace ověření totožnosti“), touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše , částka, . Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli měl soud za prokázané platby od žalobkyně žalované v celkové výši , částka, v období od , datum, do , datum, .Listinou nazvanou: „Identifikované příjmy“ měl soud za prokázané znění této listiny, která je pouze interním dokumentem žalobkyně, dle které žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy ověřila měsíční příjmy žalované na základě „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“, kdy na základě tohoto ověření dospěla k čistému měsíčnímu příjmu ve výši , částka, , nicméně není prokázáno, na základě jakých skutečností bylo toto ověření provedeno ani to, že vůbec provedeno bylo.Listinou nazvanou „Předpis denních splátek“ měl soud za prokázané výši předepsaných splátek úvěru za období trvání úvěrového vztahu vždy ve výši , částka, denně.Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . měl soud za prokázané znění této interní listiny žalobkyně, ale nikoliv již údaje v této listině uvedené, přičemž je zřejmé, že žalobkyně z těchto údajů při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela. Žalobkyně evidovala osobní údaje žalované, dále to, že žije v domácnosti o dvou členech, z nichž všichni mají příjem, dále že žalovaná má měsíční příjmy ve výši , částka, (tento příjem byl údajně ověřen, resp. byl ověřen příjem ve výši , částka, , nikoli není žádným způsobem prokázáno, jak k tomuto ověření došlo), dále že má výdaje ve výši , částka, na bydlení, , částka, vynaloží na nezbytné osobní výdaje a , částka, na zbytné výdaje, za půjčky splácí měsíčně částku , částka, . Vypočtené minimální výdaje činily částku , částka, , disponibilní příjem činil , částka, .Informacemi o prodlení měl soud za prokázané, že žalobkyně sdělila žalované, že je v prodlení s hrazením splátek a zároveň že tímto došlo k zesplatnění dlužné částky ke dni , datum, .Listinou nazvanou: „Autorizace ověření totožnosti“ měl soud za prokázané znění této listiny, kdy k ověření totožnosti žalované došlo údajně prostřednictvím zasláním autorizační platby z bankovního účtu, avšak toto není ničím prokazováno.Všeobecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, . měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Obecnými principy posuzovaní a filozofie společnost měl soud za prokázaný obsah této listiny, která je nicméně pouze interním dokumentem žalobkyně.Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru měl soud za prokázaný obsah této listiny, nikoli však to, že žalovaná se s listinou jakýmkoli způsobem seznámila.Souhlasem se zpracováním osobních údajů neměl soud za prokázané ničeho podstatného pro rozhodnutí.Oboustrannou fotokopií OP žalované měl soud za prokázané, že ten, kdo jednal se žalobkyní o poskytnutí úvěru, disponoval buď OP, nebo fotokopií OP žalované, což mohla být například osoba spolubydlící se žalovanou v jedné domácnost, jak se s tímto již v minulosti soud opakovaně setkal.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupkyní žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalované byla zaslána tato výzva a že se ji dostala do dispozice.6. Z výpisu řízení E a EXE bylo zjištěno, že proti žalované bylo před uzavřením smlouvy o úvěru zahájeno 1 exekuční řízení EXE – tato exekuce v době poskytnutí úvěru žalobkyní stále běžela a byla tudíž překážkou úvěruschopnosti žalované. V době po uzavření smlouvy o úvěru nebylo proti žalované zahájeno žádné exekuční řízení.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy měl za prokázané, že na účet žalované č. , č. účtu, byly poskytnuty částky v celkové výši , částka, v období od , datum, do , datum, , a to převodem na tento účet ze strany žalobkyně, z titulu předmětné smlouvy o úvěru. Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím kopie občanského průkazu žalované. Žalobkyně neprokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy důsledně prověřila úvěruschopnost žalované, vycházela z nepřesných údajů, případně údaje, které měla k dispozici, nesprávně hodnotila. Žalobkyně si žádným způsobem neověřila získané informace, nezjistila, jaké další úvěry žalovaná splácí, zda je splácí řádně a kolik zbývá doplatit. Z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že žalovaná se v době, kdy jí byly poskytnuty finanční prostředky ze strany žalobkyně dle smlouvy o úvěru, hojně věnovala sázkám na internetu. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované a poskytla úvěr osobě, o jejíchž majetkových poměrech neměla dostatek informací, a která nebyla v době uzavření úvěrové smlouvy evidentně úvěruschopná.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:9. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povin

Citovaná ustanovení

§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 3005 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)