32 C 417/2025-48 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “, kterou údajně uzavřela žalobkyně se žalovaným dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, . Žalovaný úvěr vyčerpal, řádně jej však nesplatil v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu žalobkyně. Žalovaný splatil na jistinu celkem , částka, . Pro případ, že by soud neměl za prokázaný žalobní titul z tvrzené úvěrové smlouvy, navrhla žalobkyně přiznání nároku na zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť finanční prostředky byly prokazatelně poukázány na jeho bankovní účet. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena jistinou , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, , smluvním úrokem , částka, a poplatkem za službu „Klidné spaní“ , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení příslušenství pohledávky, jak je specifikováno výše.2. Zástupce žalobkyně k dotazu soudu ve svém písemném vyjádřením doručené soudu dne , datum, (na čl. 37 spisu) doplnil svá žalobní tvrzení o to, jak byla před uzavřením úvěrové smlouvy ze strany žalobkyně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Zástupce žalobkyně uvedl, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně prověřila majetkovou situaci žalovaného, jeho bytové poměry, jeho výdaje a současně žalovaného prověřila v dostupných registrech. Dále dodal jenom výpis z běžného účtu „Kontomatik“ a uvedl, že žalovaný na předmětný úvěr před podáním žalobního návrhu uhradil celkem , částka, a po podání žalobního návrhu neuhradil ničeho.3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez jednání podle § 115a o. s. ř.4. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku bylo soudem zjištěno, že v průběhu řízení došlo na straně žalobkyně ke změně obchodní firmy na Credivo , Jméno žalobkyně A, . ke dni , datum, , přičemž nejde o změnu v osobě žalobkyně, ale pouze o změnu jejího označení, a proto bylo možné v řízení dále pokračovat.5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán v odstavcích dalších, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí , právnická osoba, ., doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalovanému + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázanou platbu od žalobkyně žalovanému dne , datum, ve výši , částka, , shodně vyplývá rovněž z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli předloženého žalobkyní.Smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, – nepodepsanou žalovaným, měl soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným údajně došlo k uzavření smlouvy, kterou žalovaný údajně podepsal prostřednictvím SMS kódu a svou totožnost prokázal ověřením totožnosti prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet žalovaného (viz listina „Autorizace ověření totožnosti“), touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše , částka, .Informaci pro spotřebitele měl soud za prokázaný obsah této listiny, nikoli však to, že žalovaný se s listinou jakýmkoli způsobem seznámil.Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru měl soud za prokázaný obsah této listiny, nikoli však to, že žalovaný se s listinou jakýmkoli způsobem seznámil.Souhlasem se zpracováním osobních údajů neměl soud za prokázané ničeho podstatného pro rozhodnutí.Všeobecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, . měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Obecnými principy posuzování a filozofie společnosti měl soud za prokázaný obsah této listiny, která je nicméně pouze interním dokumentem žalobkyně.Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . měl soud za prokázané znění této interní listiny žalobkyně, ale nikoliv již údaje v této listině uvedené, přičemž je zřejmé, že žalobkyně z těchto údajů při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela. Žalobkyně evidovala osobní údaje žalovaného, který měl údajně žít sám v domácnosti, měl mít příjem uvedený žalovaným , částka, měsíčně, výše údajně ověřeného čistého měsíčního příjmu , částka, , výdaje , částka, měsíčně na půjčky, , částka, na další nezbytné výdaje, výdaje na bydlení , částka, , ostatní zbytné výdaje , částka, , vypočítané minimální výdaje , částka, , rezerva pro výdaje , částka, , disponibilní příjem činil , částka, . V listině není uveden žádný záznam o tom, jakým způsobem žalobkyně tyto informace získala, ani jak je ověřila.Listinou „BankID výpis“ měl soud za prokázané, že žalobkyně disponovala údaji o žalovaném, jež zahrnovaly jeho osobní a identifikační údaje v rozsahu dostatečném k jeho ztotožnění a které byli opatřeny prostřednictvím služby BankID.Listinou nazvanou: „Identifikované příjmy“ měl soud za prokázané znění této listiny, která je pouze interním dokumentem žalobkyně, dle které žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy ověřila měsíční příjmy žalovaného na základě bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce žalovaného, kdy na základě tohoto ověření dospěla k čistému měsíčnímu příjmu ve výši , částka, .Listinou nazvanou „Předpis denních splátek“ měl soud za prokázanou výši předepsaných splátek úvěru za období trvání úvěrového vztahu vždy ve výši , částka, denně.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně odeslala prostřednictvím svého zástupce žalovanému výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného.6. Z výpisu řízení E a EXE bylo zjištěno, že proti žalovanému bylo před uzavřením smlouvy o úvěru zahájeno 5 exekučních řízení EXE. V době po uzavření smlouvy o úvěru nebylo proti žalovanému zahájeno žádné exekuční řízení.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy měl za prokázané, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla poskytnuta částka ve výši , částka, dne , datum, , a to převodem na tento účet ze strany žalobkyně, z titulu předmětné smlouvy o úvěru. Totožnost žalovaného byla prostřednictvím služby BankID. Žalobkyně neprokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy důsledně prověřila úvěruschopnost žalovaného, vycházela z nepřesných údajů, případně údaje, které měla k dispozici, nesprávně hodnotila. Žalobkyně si žádným způsobem neověřila získané informace, nezjistila, jaké další úvěry žalovaný splácí, zda je splácí řádně a kolik zbývá doplatit, jejich splátky pak rozhodně nezapočetla do celkových výdajů. Z výpisu z běžného účtu „Kontomatik“ je zřejmé, že žalovaný ve stejné době, kdy mu byl žalobkyní poskytnut úvěru, čerpal další úvěry od jiných nebankovních společnost, a také že se hojně věnoval sázkám na internetu. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného a poskytla úvěr osobě, o jejíchž majetkových poměrech neměla dostatek informací, a která nebyla v době uzavření úvěrové smlouvy evidentně úvěruschopná.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:9. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet s