32 C 69/2026-32 – Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni v prvním nároku částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Splátkové dohody“, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovaným dne , datum, , na základě které žalovaný uznal vůči právní předchůdkyni žalobkyně dluh z titulu úvěrové smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, , přičemž součástí dohody byla i výhoda splátek žalovaného, kdy první splátka byla splatná dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaný stanovenou splátku neuhradil a dostal se tak do prodlení. Žalovaný neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně ničeho. Dlužná částka , částka, je dle žaloby tvořena pouze nesplacenou jistinou ve výši , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z žalované částky za období, které je specifikováno výše.Ve druhém nároku se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Splátkové dohody“, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovaným dne , datum, , na základě které žalovaný uznal vůči právní předchůdkyni žalobkyně dluh z titulu úvěrové smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, , přičemž součástí dohody byla i výhoda splátek žalovaného, kdy první splátka byla splatná dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaný stanovenou splátku neuhradil a dostal se tak do prodlení. Žalovaný neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně ničeho. Dlužná částka , částka, je dle žaloby tvořena pouze nesplacenou jistinou ve výši , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z žalované částky za období, které je specifikováno výše2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek spolu s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:2x Splátkovou dohodou ze dne , datum, , podepsanou žalovaným, měl soud za prokázané znění těchto dohod, převážně pak výslovné uznání dluhu ze strany žalovaného ve vztahu k dluhu z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, a úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, . Rovněž měl soud za prokázané strukturu sjednaného splátkového kalendáře u jednotlivých dlužných částek, včetně, počtu, výše splátek a datumu splatnosti.2 x Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + 2x Kopií obálky s dodejkou měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalovaného.5. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobkyně, která byla stručně zrekapitulována v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku, proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalovaný uznal svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně z titulu úvěrových smluv a dále že se zavázal dlužné částky uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný ovšem stanovený splátkový kalendář nedodržel a dostal se tak do prodlení, čímž ztratil výhodu splátek.Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2053 až § 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o uznání dluhu, kdy podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že: „Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“. Dále podle § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že: „Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.“.6. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po , částka, dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem , částka, , a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.