48 C 260/2025-25 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představovala dle tvrzení strany žalující nová jistina ve výši , částka, (k datu zesplatnění činila , částka, a skládala se z dlužné jistiny , částka, a přirostlých úroků ke dni zesplatnění , částka, ), smluvní pokuta , částka, za prodlení se splátkami 7 a 8 po , částka, při prodlení 30 dnů, náklady vymáhání , částka, za splátky 7 a 8 po , částka, při prodlení do 15 dnů, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny , částka, do vyhotovení žaloby , částka, , úroky z úvěru z původní dlužné jistiny , částka, ve výši 68,36 % ročně od , datum, do zaplacení, úhrady za pojištění , částka, (po , částka, za splátky 8 a 9) spolu s úroky z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 48 měsíčních splátkách po , částka, měsíčně splatných vždy k 17. dni měsíce. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována. Žalovaný do zesplatnění uhradil 6x , částka, a , částka, ve splátkách ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Pro prodlení žalovaného došlo k zesplatnění úvěru dne , datum, , neboť žalovaný byl v prodlení 65 dnů s úhradou 7. splátky splatné dne , datum, . Po zesplatnění žalovaný uhradil , částka, dne , datum, .2. Před zahájením jednání ve věci samé byla žaloba částečně vzata zpět žalující stranou, neboť došlo ke snížení požadovaných úroků z 68,36 % ročně na 20 % ročně a došlo tak k přepočítání jednotlivých nároků. Došlo k omezení nové jistiny o , částka, s úroky z prodlení, o omezení smluvní pokuty o , částka, a k samotnému omezení úroků z úvěru o 68,36 % za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, , soud proto řízení částečně zastavil výrokem ad I v navrženém rozsahu dle § 96 o. s. ř., aniž zjišťoval stanovisko žalovaného.3. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.5. Dodejka ze dne , datum, prokazuje doručení dopisu žalovanému.6. Smlouva o úvěru ze dne , datum, , Dodatek č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru, Příloha č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru byly uzavřeny mezi účastníky řízení, předmětem je úvěr žalovanému ve výši , částka, , celková výše měsíční splátky , částka, .7. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje vyplacení částky , částka, dne , datum, na konkrétní účet.8. Dopis ze dne , datum, je předžalobní upomínkou žalovanému. Poštovní podací arch ze stejného dne prokazuje jeho odeslání.9. Hodnocení klienta prokazuje, že byly posuzovány příjmy , částka, měsíčně ze zaměstnání, výdaje , částka, životní minimum, , částka, náklady na bydlení. Celkem výdaje , částka, , rezerva , částka, . Žalovaný měl úvěr splácet po , částka, měsíčně. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, má VŠ vzdělání, bydlí ve vlastním.10. Základní informace o klientovi a Potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, prokazují, že žalovaný je majitelem účtu, na který byl vyplacen úvěr.11. Klientská karta prokazuje, že žalovaný uhradil až 6. splátku včas, jinak byl vždy v prodlení. Celkem v 9 úhradách uhradil částku , částka, .12. NRKI report prokazuje, že žalovaný měl 4 žádosti o úvěry, celkem dlužil , částka, , limit kreditních karet měl , částka, , neměl dluhy po splatnosti. Není uvedeno, kolik měl žalovaný měsíčně splácet na úvěry.13. Dopis ze dne , datum, žalovanému je zesplatněním úvěru pro prodlení.14. SOLUS report neprokazuje nic o žalovanému.15. Kopie OP žalovaného, Potvrzení o licenci ČNB, Prohlášení klienta, Předsmluvní formulář, Přihláška do pojištění, Dopis žalovanému ze dne , datum, včetně splátkového kalendáře, Technický popis uzavření smlouvy, Dopis žalovanému ze dne , datum, a , datum, neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci. Netýkají se posuzování úvěruschopnosti žalovaného.16. Přes výzvu a poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nebyla doplněna tvrzení a důkazní prostředky o úvěruschopnosti.17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje vyjma posuzování úvěruschopnosti. Byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , žalovanému byla vyplacena částka , částka, . Žalovaný uhradil celkem , částka, . Úvěruschopnost byla posuzována z tvrzení žalovaného o jeho příjmu, byly zjištěny jeho úvěrové závazky ve výši , částka, a závazky z úvěrových karet , částka, , žalovaný nebyl v prodlení se splácením, nebyly zjištěny měsíční náklady na splácení těchto úvěrů. S výdaji na splácení úvěrů nebylo v rámci posuzování výdajů žalovaného nijak pracovány. Příjmy žalovaného byly pouze tvrzeny.18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:19. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.20. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.24. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.25. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věři