48 C 95/2026-22 – Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , smluvní pokuta , částka, za dobu od , datum, do , datum, za prodlení, nákladů na uplatnění pohledávky , částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši , částka, , který žalovaný řádně a včas neuhradil.2. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.5. Dopis ze dne , datum, žalovanému je předžalobní upomínkou jednoduchou.6. Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a Dodatek o navýšení úvěrového limitu uzavřené mezi účastníky řízení prokazují, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši , částka, .7. Kopie OP a ŘP žalovaného prokazují, že jimi žalobkyně disponuje.8. Dopis ze dne , datum, žalovanému je oznámením o zesplatnění žalovaného úvěru.9. Poštovní podací arch ze dne , datum, prokazuje, že byl odeslán dopis žalovanému.Výpis z interního systému žalobkyně o odeslání dopisů není podstatný pro rozhodnutí.Potvrzení o provedené platbě prokazují, že byla vyplacena částka , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, na účet žalovaného.Potvrzení o schválení úvěru není podstatné pro rozhodnutí soudu.Proces žádosti p úvěr a uzavření smlouvy z pohledu klienta není podstatné pro rozhodnutí soudu.Přehled čerpání není podstatný pro rozhodnutí soudu.Sazebník poplatků není podstatný pro rozhodnutí.Financial data provider request detail prokazuje, že žalovaný je majitele účtu, na který byl vyplacen úvěr.Z ověřování žalovaného v databázích prokazuje, že ke dni , datum, z CRIF má žalovaný evidováno celkem , hodnota, smluv. U splátkových produktů je uvedeno 8 žádostí, z toho 2 aktivní smlouvy („living“), 3 ukončené, 1 zamítnutá, bez evidovaných zřeknutí se. U karetních produktů je evidována 1 aktivní smlouva a 5 ukončených, bez zamítnutí. U služeb jsou evidovány 4 zamítnuté žádosti. Měsíční splátky u jednotlivých splátkových smluv jsou uvedeny ve výši přibližně , částka, , , částka, a , částka, . U karetního produktu je uveden zůstatek přibližně 5 000–, částka, . Maximální evidovaná prodlení dosahují u splátkových smluv hodnot cca 1 347 dní, cca 1 098 dní a cca 1 366 dní, u karetního produktu cca 390 dní. Dále jsou uvedeny údaje o maximální době prodlení u karet a splátkových produktů, o počtu žádostí a ukončených smluv a o základních identifikačních a kontaktních údajích evidovaného subjektu. Výpis je velmi špatně čitelný pro zcela nedostatečné rozlišení.Výpis z účtu žalovaného prokazuje, že tento má desítky obratů týdně na účtu ve prospěch sázkových kanceláří, pohyby na účtu naprosto neodpovídají jeho příchozím platbám od , adresa, kolem , částka, , pokud je to vůbec příjem žalovaného. Žalovaný má řadu nahodilých příchozích plateb od jiných osob. Čerpá opakovaně jiné úvěry, využívá hotovostní výběry.10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, tedy byla uzavřena smlouva o úvěru mezi účastníky řízení dne , datum, , žalovanému bylo vyplaceno , částka, , žalovaný nic neuhradil. Žalovaný byl závislý na sázení, nebyly zjevné jeho příjmy. Nebyly zjištěny řádně jeho výdaje například na bydlení. Žalovaný evidentně hradí výdaje v hotovosti. Z ověřování v databázích vyplývá, že je v prodlení s úhradou předchozích dluhů.11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:12. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.17. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.18. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné inf