50 C 85/2026-30 – Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, , doplněnou dne , datum, , domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím a s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému původně poskytnut úvěr ve výši , částka, , ovšem na základě dodatku k úvěrové smlouvě došlo k navýšení úvěrového limitu na částku , částka, , kterou žalovaný vyčerpal v období od , datum, do , datum, . K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr ničeho nehradil, proto žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, . Žalobkyně se dále domáhala uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalobkyně se rovněž domáhala zaplacení částky , částka, , jenž představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuální výše dlužné částky za období od , datum, do , datum, a dále částky ve výši , částka, , která představuje náklady spojenými s uplatněním pohledávky dle sazebníku poplatků, který je dle čl. I smlouvy nedílnou součástí smlouvy o úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně ani žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyní předložená smlouva je žalovaným nepodepsaná a ani není datovaná. Z textu smlouvy vyplývá, že žalobkyně měla žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, . Úroková sazba měla činit 39,99 % měsíčně a RPSN 5521,53 %. Dále text smlouvy obsahuje bankovní účet, na který měla být jistina vyplacena, dále že smlouva měla být uzavřena na dobu neurčitou a dále ustanovení o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž platbou je žalovaný v prodlení.6. Z dodatku o navýšení úvěrového rámce se podává, že ani tento dodatek nebyl žalovaným podepsán, ani nebyl datován, ovšem z obsahu vyplývá, že tímto dodatkem došlo k navýšení výše úvěru na částku , částka, .7. Zpráva , právnická osoba, ., prokazuje, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl v době poskytnutí úvěru žalobkyní žalovaný a dále, že tento účet byl ke dni , datum, zrušen.8. Z potvrzení o provedené platbě, vyplývá, že na účet žalovaného (uvedený žalovaným ve smlouvě o úvěru) byla žalobkyní zaslána dne , datum, částka v celkové výši , částka, a dne , datum, částka ve výši , částka, .9. Z oznámení o zesplatnění vyplývá, že žalobkyně písemně sdělila žalovanému, že z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek zesplatnila úvěr ke dni , datum, .10. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne , datum, (včetně poštovního podacího archu) vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.11. Ze zbylých ve věci provedených důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnost potřebné pro rozhodnutí ve věci.12. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).13. Dle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.19. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.20. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.23. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla poskytnuta částka v celkové výši , částka, , a to bankovními převody ze strany žalobkyně v období od , datum, do , datum, , zřejmě z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednané elektronicky. Soud tak neměl za prokázané, že by skutečně došlo k uzavření předmětné smlouvy o úvěru a zároveň neměl za prokázané, že by to byl skutečně žalovaný, kdo předmětnou smlouvu uzavřel, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity jinou osobou, například osobou, která s majitelem účtu žije v společné domácnosti. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.24. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve