62 C 116/2026-35 – Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , kapitalizované úroky z jistiny do zesplatnění dne , datum, ve výši , částka, , se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi žalovanou a společností , právnická osoba, (dále jen „původní věřitel“), jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaná řádně a včas nehradila. Žalovaná od uzavření smlouvy o úvěru uhradila celkem částku , částka, .2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.3. Žalovaná se přes výzvu nevyjádřila ve věci samé.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.5. Na základě předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.6. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla uzavřena mezi původním věřitelem a stranou žalovanou ze dne , datum, prokazuje, že uvedení uzavřeli smlouvu, předmětem byl revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce , částka, poskytnutý bezhotovostně. Úroková sazba měla činit 54 % p. a. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Výše minimální měsíční splátky není ze smlouvy jednoznačně seznatelná, kdy ve smlouvě absentuje údaj o období pro výpočet Minimální měsíční splátky. Součástí byly Smluvní podmínky o spotřebitelském úvěru.7. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazuje, že původní věřitel vycházel při určení splátky z období pro výpočet minimální měsíční splátky v délce 30 měsíců, formulář však není součástí smluvních ujednání. Splátka úvěru by tak činila cca , částka, při plném vyčerpání rámce.8. Tabulka umoření ze dne , datum, prokazuje, že strana žalovaná celkem na úvěr uhradila splátky ve výši , částka, .9. Upomínka ze dne , datum, a , datum, prokazují, že původní věřitel upomenul žalovanou k úhradě pohledávek po splatnosti.10. Rozpis plateb ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, prokazují, že původní věřitel vyčíslil výši splátky ve výši , částka, k , datum, , přičemž následně žalovanou upozorňoval na existující prodlení.11. Dopis ze dne , datum, žalované straně je výzvou k úhradě původním věřitelem před zesplatněním dluhu.12. Dopis ze dne , datum, žalované straně je výzvou k úhradě dluhu právním zástupcem žalobkyně.13. Informace o zpracování osobních údajů žalobkyní a výpis z OR žalobkyně neprokazují nic podstatného pro řízení.14. Potvrzení o provedení transakce s datem zaúčtování , datum, , , datum, , , datum, a , datum, prokazují, že žalované byly původním věřitelem v souladu se smlouvou o úvěru odeslány prostředky celkem ve výši , částka, .15. Sdělení od společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, prokazuje, že žalovaná na svůj bankovní účet obdržela čerpání úvěru ve výši , částka, .16. Dopis ze dne , datum, žalované straně je oznámením o postoupení pohledávky žalobkyni.17. Potvrzení o podání ze dne , datum, prokazuje, že žalované straně byl odeslán dopis žalobkyní.18. Potvrzení o podání ze dne , datum, prokazuje, že žalované straně byl odeslán dopis právním zástupcem žalobkyně.19. Data ve formátu JSON ke službě , jméno FO, neprokazují nic podstatného pro řízení.20. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postoupených pohledávek (položka 393), a potvrzení o uhrazení úplaty ze dne , datum, prokazuje, že původní věřitel postoupil na žalobkyni pohledávky, včetně žalované pohledávky.21. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, vyjma toho, že došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalované. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu a došlo k čerpání úvěru ve výši , částka, , přičemž následné splátky žalované činily celkem , částka, . Přes výzvu soudu nebyly označeny žádné důkazní prostředky k posouzení úvěruschopnosti žalované a nebylo tak prokázáno, že by žalobkyně jakýmkoliv způsobem ověřila údaje o příjmech či výdajích žalované.22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.23. Podle § 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.24. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.25. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.26. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú., je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.27. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.28. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.29. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob