62 C 65/2026-31 – Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi žalovanou a společností , právnická osoba, . (dále jen „původní věřitel“), jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaná řádně a včas nehradila. Žalovaná na úvěr uhradila pouze částku ve výši , částka, .2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.3. Žalovaná uvedla, že žalobou uplatněnou pohledávku neuznává v plném rozsahu z důvodu, že si zařizuje insolvenci.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.5. Na základě předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.6. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, prokazuje, že byla uzavřena mezi původním věřitelem a žalovanou dne , datum, smlouva, předmětem byl úvěr ve výši úvěrového limitu , částka, žalované. Sjednaný úrok činil 1,25 % p. d., RPSN činilo 4678,99 %. Úvěr byl splatný měsíčně alespoň ve výši Minimální platby, která se rovná 10 % jistiny plus veškeré úroky a penále přirostlé během doby čerpání úvěru, nejméně však , částka, . Přílohy tvoří čestné prohlášení žalované, kde uvedla, že je svobodná, má příjem ze zaměstnání , částka, a výdaje na domácnost , částka, . Další přílohy tvoří všeobecné obchodní podmínky, standartní informace o spotřebitelském úvěru, Upozornění na zesplatnění úvěru a Vysvětlení k posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru.7. Sdělení od společnosti , Anonymizováno, ze dne , datum, prokazuje, že žalovaná obdržela dne , datum, platbu úvěru ve výši , částka, na svůj bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě.8. Potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, prokazuje, že na účet žalované byla dne , datum, odeslána částka , částka, na základě úvěrové smlouvy.9. E-mail ze dne , datum, žalované je výzvou k okamžitému splacení celého úvěru.10. Dopis ze dne , datum, žalované je oznámením o postoupení pohledávky, dopis ze stejného dne žalované je předžalobní upomínkou od právního zástupce žalobkyně, kde upozorňuje na možnost soudního vymáhání.11. Podací lístek ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalované.12. Sken občanského průkazu žalované prokazuje, že jím žalobkyně disponuje.13. Dokument označený jako uveruschopnost je nepřehledný a soud jej považuje za záměrně obtížně srozumitelný. Není zjevné z jakého programu jsou data získána. Soud z dokumentu zjistil, že by měl obsahovat údaje o účtu a platbách provedených z účtu žalované.. Mělo by se jednat o údaje za období od , datum, do , datum, . Z dokumentu vyplývá, že žalovaná měla příjem cca , částka, od společnosti ORLEN SERVICE ČR-M a dále , částka, od Úřadu práce jako rodičovský příspěvek. Žalovaná za předmětné období čerpala značně vysoké úvěry od třetích subjektů, a to přinejmenším ve výši , částka, (např. od společností , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , právnická osoba, , , Anonymizováno, a další).14. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne , datum, mezi původním věřitelem a společností , právnická osoba, ., Dodatek č. , hodnota, k této smlouvě ze dne , datum, Smlouva o postoupení pohledávky ze dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní a Seznam postoupených pohledávek prokazují, že byla postoupena pohledávka žalobkyni.15. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, vyjma toho, že došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalované. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu a došlo k čerpání úvěru ve výši , částka, , přičemž následné splátky žalované činily celkem , částka, . Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované z údajů poskytnutých žalovanou a z údajů z bankovního účtu žalované. Přes výzvu soudu však nebyly označeny žádné další důkazní prostředky k posouzení úvěruschopnosti a nebylo tak prokázáno, že by žalobkyně jakýmkoliv způsobem ověřila údaje o úvěrovém zatížení žalované, které dle výpisu z účtu bylo značné.16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.17. Podle § 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú., je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.22. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.23. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociální