12 C 22/2022-36 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení částky 1 845 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], uzavřel s žalovanou [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Právní předchůdce žalobce se na základě této smlouvy zavázal dodávat žalované elektřinu na adresu odběrného místa. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny právního předchůdce žalobce. Dodanou elektřinu za období od 17. 1. 2019 do 30. 6. 2019 právní předchůdce žalobce žalované vyúčtoval fakturou znějící na částku 6 645 Kč (na danou částku bylo uhrazeno 4 800 Kč na zálohách). Žalovaná proto měla právnímu předchůdci žalobce uhradit zbývající výši 1 845 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek postoupil právní předchůdce žalobce specifikovanou pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalovaná ani přes výzvy právního předchůdce žalobce a žalobce dosud ničeho neuhradila. Za této procesní situace proto žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaná ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítala, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státní příslušnicí Slovenské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalované. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 o. s. ř.„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalované, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, poskytovatel měl v době uzavření smlouvy sídlo a příjemce služeb bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu státní příslušností žalované nemůže toto svou intenzitou převážit. 5. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvami o postoupení pohledávky. Smlouva o dodávce elektřiny a faktura prokazují vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. O zaplacení byla žalovaná upomínána. 6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 7. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. <b>8. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákona ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.</b> 9. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobcem jakožto dodavatelem a žalovanou jakožto odběratelem byla uzavřena smlouva na dodávku elektřiny, a to v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 energetického zákona (s ohledem na § 2079 o. z.). Na základě této smlouvy se žalobce zavázal dodávat žalované do odběrného místa elektrickou energii, což splnil, žalovaná však povinnost k zaplacení ceny za dodanou a odebranou elektřinu za shora uvedené období nesplnila, když vyfakturovanou částku za dodanou elektřinu ve stanovené lhůtě splatnosti nezaplatila. V dané procesní situaci bylo na žalované, aby tvrdila a následně taktéž i důkazně prokázala, že žalobci žalobní pohledávku, byť částečně, uhradila. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdila a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, soud rozhodl tak, že žalovanou zavázal k zaplacení dlužné a žalobcem vyfakturované částce za spotřebovanou elektrickou energii v celkové výši 1 845 Kč. Žalobci vznikl rovněž nárok na smluvní úrok z prodlení z dlužných neuhrazených částek, jehož výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující (vycházející z uzavřené smlouvy), odpovídající skutkovým zjištěním soudu, když prodlení žalované nastalo den následující po ve finální faktuře stanovené splatnosti dlužné částky (výrok I. rozsudku). Lhůtu k plnění uložil soud jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.