10 C 282/2020-18 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou podanou u podepsaného soudu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dlužného pojistného spolu s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že se žalovaným uzavřel dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem byla„ ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE [příjmení] [příjmení] ZPŮSOBENOU ZAM.“. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu neuhrazení dlužného pojistného. Žalobce eviduje jako neuhrazené pojistné za dobu od [datum] do [datum]. Žalobce žalovaného vyzýval k uhrazení dlužné částky, žalovaný však přes výzvy žalobce na dlužnou částku ničeho neuhradil. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů, především pojistnou smlouvou a potvrzením o výši pojistného. O zaplacení byl žalovaný upomínán. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 5. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 7. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 8. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, na základě které vznikl žalovanému závazek platit sjednané pojistné. Žalovaný však pojistné v souladu s touto smlouvou řádně nehradil ani po upomínce žalobce, proto pojištění ve smyslu § 2804 o. z. zaniklo. Žalovaný dlužil žalobci ke dni zániku pojištění za dlužné pojistné částku 828 Kč. Protože žalovaný nesplnil svoje povinnosti řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobci vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužných neuhrazených částek, jehož výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1.489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní, když s ohledem na nízkou výši částky náhrady nákladů řízení soud neshledal důvod pro povolení splátek i v tomto případě.