12 C 35/2020-36 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 7 391,54 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] dne [datum], na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 4 612 Kč. Celkovou dlužnou částku 10 612 Kč se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 45 pravidelných týdenních splátkách po 236 Kč a poslední splátku ve výši 228 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum], čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, které na dlužné jistině činí 4 426,30 Kč a na dlužném poplatku částku 2 893,24 Kč. Žalovaný celkovou dlužnou částku neuhradil, tak žalobci nezbylo, než se uhrazení dlužné částky domáhat soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný se nevyjádřil a žalobce s tímto postupem souhlasil již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobě), soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: 6. Dne [datum] uzavřel žalovaný smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu byla poskytnuta hotovost ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 4 612 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 45 pravidelných týdenních splátkách po 236 Kč a poslední splátce ve výši 228 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum], čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na dlužné jistině a poplatku činí 7 319,54 Kč. Žalobce dále žádal úhradu kapitalizovaného úroku z prodlení 466,18 Kč smluvních úroků 809,40 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení ze 4 426,30 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % a smluvní úrok 29 % ročně z částky 4 426,30 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobce. Žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a vyrozuměl ho o postoupení pohledávky. Žalovaný však žalobci dosud ničeho neuhradil. 7. Smlouvu o zápůjčce uzavřel žalovaný dne [datum], tedy za účinnosti občanského zákonu č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“), tak soud posuzoval věc podle tohoto předpisu v tehdy platném znění. 8. Podle § 2093 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud má za to, že žaloba byla podána částečně po právu, a proto jí vyhověl pouze v části a v části žalobu zamítl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako zapůjčitel poskytl žalovanému finanční prostředky na základě smlouvy o zápůjčce. Žalovaný zápůjčku ani poplatek právnímu předchůdci žalobce řádně nevrátil, čímž nesplnil svůj závazek z uvedené smlouvy. Soud proto rozhodl tak, že žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku poskytnuté zápůjčky 7 319,54 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4 426,30 Kč a na dlužné části poplatku 2 893,24 Kč. Současně má žalobce právo na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 466,18 Kč za období od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaného do data postoupení dne [datum] a dále s požadovaným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně ze 4 426,30 Kč od [datum]. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. 12. Dále ale soud uzavřel, že žalobce nemá nárok na smluvní úroky, a proto v této části je třeba žalobu zamítnout. Žalobce se smlouvě o zápůjčce uvedl, že žalovaný má zaplatit úrok za zapůjčení, který byl vyčíslen na 799 Kč, kdy tato částka společně s částkou za administrativní činnost a komfortní splácení a částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení činí„ celkovou dlužnou částku“. V čl. 1 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce, je uvedeno, že„ předmětem této smlouvy je poskytnutí neúčelové zápůjčky s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou“. Na stránce [číslo] smlouvy je současně dále uvedeno, že„ zápůjční úroková sazba je stanovená jako pevná po celou sjednanou dobu trvání Smlouvy (ve smyslu článku 18 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce) a uplatňuje se jako roční úroková sazba“. Strany se současně dohodly v článku 16 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce, že v případě prodlení žalovaného, může žalobce požadovat zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu z prodlení a poplatky za upomínky a dále poplatky související s vymáháním dluhu. V čl. 18 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce se pak stanoví, že„ smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.“ Z uvedeného tedy vyplývá, že strany si sjednaly smluvní úrok ve výši 799 Kč, který byl součástí„ poplatku“ a„ celkové dlužné částky“. Z jazykového hlediska znění smlouvy lze chápat smluvní úrok jako pevnou, fixní částku. Ani prodloužení smlouvy v článku 18 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce neuvádí, že v případě prodloužení účinnosti smlouvy, by současně docházelo k dalšímu, smluvnímu úročení. Současně aktivace dalšího smluvního úroku nevyplývá ani z přehledu následků (sankcí) pro případ, že by si klient dostal do prodlení se splácením. Ani není ve smlouvě uvedeno, že takto stanovený pevný úrok je určen pouze pro případ řádného splácení. Naopak v článku 1 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce je uváděno, že zápůjčka má„ pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbu“. Soud proto dospěl k závěru, že zde není dán hmotněprávní nárok na smluvní úrok převyšující částku 799 Kč (která je již přiznána ve výroku I soudu, a proto nelze žalovanému ani uložit, aby zaplatil žalobci úrok převyšující dohodnutou pevnou výši. Proto soud zamítl návrh žalobce na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 809,40 Kč a dále zamítl návrh žalobce v části, ve které se domáhal zaplacení úroků ve výši 29 % ročně z částky 4 426,30 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II rozsudku). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že procesně částečně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Náklady by při plném úspěchu činily 1 489 Kč (tj. náhrada za zaplacený soudní poplatek 400 Kč, 3x paušální náhrada podle § 2 odst. 3 ve výši 300 Kč vyhl. 254/2015 Sb. za převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepsání žaloby), k tomu 3 x paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč a 21 % DPH. Žalobce byl přitom se svojí žalobou úspěšný co do výše dlužné částky 7 319,54 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 466,18 Kč a dále úroků z prodlení 8,05 % ročně od [datum] do vyhlášení rozsudku, tj. do [datum] (tj. ve výši 929,84 Kč). Celkem měl žalobce úspěch co do částky zaokrouhleně 8 716 Kč (69 %) Naopak neúspěch měl ve výši kapitalizovaných smluvních úroků 809,40 Kč a úroků 29 % od [datum] do [datum] ve výši 3 172,41 Kč. Neúspěch tak činil zaokrouhleně 3 982 Kč (31 %). Podíl úspěchu žalobce tak činí 38 %, což z částky 1 489 Kč činí zaokrouhleně 566 Kč, které mu jako náhrada náklad