6 C 142/2020-55 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 753 Kč z důvodů nedoplatku pojistného s příslušenstvím ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K odůvodnění uplatněného nároku žalobkyně tvrdila, že se žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo již zaniklé pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Na základě této smlouvy měl žalovaný povinnost platit žalobkyni pojistné ve výši 2 584 Kč ročně, počínaje dnem [datum]. Pojistné hradil žalovaný čtvrtletními splátkami. V průběhu let došlo k navýšení pojistného, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný pojistné splatné [datum] neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení pojistného s upozorněním na zánik pojistného vztahu. Dlužné pojistné žalovaný neuhradil, a proto nastaly účinky ukončení smlouvy ke dni [datum]. Pojistitel uplatňuje nárok na pojistné do posledního dne měsíce, kdy pojištění zaniklo, dlužné pojistné je ve výši 753 Kč. 2. Elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti vyvěšeny na úřední desku. 4. Soud rozhodl na základě listin, žalobkyně s tímto postupem písemně souhlasila, souhlas žalovaného byl dán konkludentně. 5. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. Soud rozhodl postupem podle § 115a o.s.ř., což žalobkyně navrhovala a žalovaný souhlasil konkludentně. 6. Soud učinil následující skutkové a právní závěry. 7. Z předložené smlouvy zjistil soud, že byla uzavřena za účinnosti z. [číslo] Sb. (dále jen o.z.) a to dle oddílu 2, pododdílu 1 - § [číslo] a následující. 8. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2783 odst. 1 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 10. Podle § 2783/2 o.z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 11. Podle § 12 odst. 1 písm. e) z.č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká uplynutím 30 dnů od doručení upomínky pojistitele k zaplacení dlužného pojistného, nebylo-li v této lhůtě dlužné pojistné zaplaceno. 12. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužného pojistného. Listinnými důkazy prokázala uzavření smlouvy, kde byly sjednány termíny splatnosti pojistného, způsob platby i výše splátek pojistného. Smlouva se vztahuje k vozidlu [VIN kód], tovární značky Suzuki, model Wagon. Smlouvou je prokázáno, že pojistné bylo splatné čtvrtletně. O zaplacení byl žalovaný upomínán, byl upozorněn na zánik pojištění v případě neuhrazení pojistného a byla mu zaslána i předžalobní upomínka. Pojištění trvalo nejméně do [datum], žalovaný neprokázal dřívější ukončení smlouvy. Žalobkyně má právo na doplacení pojistného po dobu trvání pojistného vztahu a to až do konce měsíce srpna 2018. Dluh vyčíslila na částku 753 Kč. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání poštovních zásilek doručovaných do místa jeho bydliště dle centrální evidence obyvatel nebo nesdělí adresu doručování a tím se fakticky neseznámí s možností resp. povinností tvrdit skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. 14. Žalobě tedy bylo v plném rozsahu vyhověno včetně přiznání práva na zaplacení úroků z prodlení. V prodlení je žalovaný již od splatnosti splátky pojistného, žalobkyně však žádá úrok z prodlení až ode dne následujícího po zániku smlouvy. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády [číslo]. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený S [číslo obč. průkazu] Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 1 489Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. Lhůta splatnosti je podle § 160/1 o.s.ř. další úkon za písemné doplnění žalobních tvrzení nepovažuje soud za účelně vynaložené náklady. Žalobce je povinen sdělit všechny rozhodné skutečnosti v žalobě a nesdělovat je postupně v dalších podáních. Takové úkony již nelze považovat za účelně vynaložené náklady. 16. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, druhu a výši pojistného a dlužném pojistném období. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.