11 C 23/2021-21 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu s tím, že je výlučným vlastníkem bytové jednotky uvedené ve výroku rozsudku a žalovanému byl dne 29.12.2020 uvedený byt přenechán do nájmu na dobu určitou do 31.1.2021. Nájem prodloužen nebyl a žalovaný byt od 1.2.2021 užívá neoprávněně, do podání žaloby jej nevyklidila a žalobci nepředal, přestože k tomu byl vyzván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Nájemní smlouva z 29.12.2020, evidenční list nájemného, Výzva k předání bytu z 5.8.2021 s vyčíslením dluhu na nájemném a dokladem, že výzva byla žalovanému doručena dne 12.8.2021 k vyklizení prokazují žalobní tvrzení. Tyto doklady prokazují žalobní tvrzení. 5. Provedené důkazy nebyly co do pravosti nijak zpochybněny. Mezi provedenými důkazy pak nevznikl žádný rozpor, čímž je mimo důvodnou pochybnost zjištěn skutkový stav plynoucí z právě popsaných důkazů a odpovídající žalobním tvrzením. 6. Podle ustanovení § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 7. Žalobce se proti žalované domáhal vyklizení bytu. [příjmení] tedy prokázat, že k bytu mu svědčí vlastnické právo nebo jiné obdobné právo zakládající právo na obdobnou ochranu jako právo vlastnické a že žalovaný užívá tyto prostory, aniž by mu k tomuto svědčil platný právní titul. Žalovaný pro úspěšnost své obrany musel prokázat opak. 8. Vlastnické právo žalobce k nemovitosti, jejíž součástí je dům, ve kterém se nachází předmětný byt, nebylo sporováno. Taktéž nebyla sporována skutečnost, že žalovaný uvedenou bytovou jednotku dosud užívá. Dále bylo nesporně prokázáno, že nájem byl ukončen uplynutím doby. Bytová náhrada v daném případě žalovanému nepřísluší. 9. Bylo tedy zjištěno, že žaloba je podána po právu, neboť žalovaný zasahuje bez právního důvodu do užívacích práv žalobce. Soud proto žalobě na vyklizení vyhověl a stanovil dle § 160/1 o. s. ř. patnáctidenní lhůtu k vyklizení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 5 600 Kč Náklady řízení jsou tvořeny uhrazeným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a náhradou hotových výdajů, jejichž výše byla stanovena dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“), za 2 úkony ve výši úkony á 300 Kč – převzetí věci a návrh ve věci samé. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě 3 dnů.