11 C 25/2021-23 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně podala proti žalovaným žalobu s tím, že je na základě dědictvím výlučným vlastníkem nemovitostí uvedených ve výroku rozhodnutí. Dům užívají žalovaní, a to bez jakéhokoliv právního důvodu, když dříve jim svědčil jen ústní souhlas manželka žalobkyně, který zemřel dne 22. 1. 2021. Žalobkyně po úmrtí manžela žalované několikrát vyzývala k opuštění nemovitosti, ti vyklizení nemovitosti vždy jen slibovali. Žalovaní v domě udržují nepořádek, na pozemku parkují vozidla a provádějí změny – v jedné místnosti instalovali topení a místnost zničili kouřem. 6alobkyně zaslal žalovaným výzvy k vyklizení nemovitosti, ale žalovaní písemnosti nepřebírají. 2. Žádný z žalovaných se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vyzval všechny účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Výpis z katastru nemovitostí prokazuje vlastnické právo žalobkyně k nemovitostem a jejich nabytí dědictvím. Výzvy k vyklizení nemovitostí z 26. 6. 2021 a absence jakékoliv reakce ze strany žalovaných také prokazují žalobní tvrzení. 5. Provedené důkazy nebyly co do pravosti nijak zpochybněny. Mezi provedenými důkazy pak nevznikl žádný rozpor, čímž je mimo důvodnou pochybnost zjištěn skutkový stav plynoucí z právě popsaných důkazů a odpovídající žalobním tvrzením. 6. Podle ustanovení § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 7. Žalobkyně se proti žalovaným domáhala vyklizení domu a přilehlé zahrady. [příjmení] tedy prokázat, že k nemovitostem jí svědčí vlastnické právo nebo jiné obdobné právo zakládající právo na obdobnou ochranu jako právo vlastnické a že žalovaní užívají tyto prostory, aniž by jim k tomuto svědčil platný právní titul. Žalovaní pro úspěšnost své obrany museli prokázat opak. 8. Žalobkyně prokázala, že k nemovitostem jí svědčí vlastnické právo. Také právo žalobkyně nemovitosti užívat nebylo sporováno. Taktéž nebyla sporována skutečnost, že žalovaní nemovitosti dosud užívají. Dále bylo nesporně prokázáno, že právo žalovaných nemovitosti užívat bylo odvozeno výlučně od souhlasu předchozího majitele a tento souhlas byl odvolán. Tím došlo k zániku práva žalovaných nemovitosti užívat, resp. spoluužívat. Bytová náhrada v daném případě žalovaným nepřísluší. 9. Bylo tedy zjištěno, že žaloba je podána po právu, neboť žalovaní zasahují bez právního důvodu do užívacích práv žalobkyně. Soud proto žalobě na vyklizení vyhověl a stanovil dle § 160/1 o. s. ř. patnáctidenní lhůtu k vyklizení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně, má proti žalovaným právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 15 164 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, dále odměna advokáta ve výši 7 500 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby s hodnotou úkonu 2 500 Kč – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 900 Kč. K tomu je nutno přičíst DPH ve výši 1 764 Kč, když právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Tuto částku jsou žalovaní povinni zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně a v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě 3 dnů.