12 C 61/2020-60 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě, ve znění sdělení a částečného zpětvzetí ze dne [datum], domáhal po žalovaném zaplacení celkové částky 31 319 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. [IČO] uzavřel s žalovaným [datum] a [datum] smlouvy o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalobce žalovaný čerpal úvěr. Celkem za období mezi [datum] – [datum] vyčerpal žalobce úvěr v celkové výši 89 838,65 Kč. V době postoupení závazku z právního předchůdce žalobce na žalobce zbývalo žalovanému na jistině uhradit 23 778,60 Kč, dále žalobce žádal smluvní úroky 7 041,03 Kč a účelně vynaložené náklady 500 Kč, tj. celkem žádal 31 319 Kč. Úvěruschopnost žalovaného žalobce řádně ověřoval. Finanční hotovost byla žalovanému poskytnuta na účet, který poskytnul v rámci registrace svého úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaný byl povinen uhradit úvěrovanou částku nejpozději dne [datum], a to ve výši 31 319 Kč. Žalobce žalovaného vyzýval k uhrazení dlužné částky, žalovaný však na výzvy žalobce nereagoval. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že [právnická osoba], a že mezi převedenými pohledávkami byla i ta za žalovaným. 5. Soud má za prokázané, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] a současně byl tímto dopisem vyzván žalovaný k úhradě pohledávky před podáním žaloby. Podacím lístkem má soud za prokázané, že mu uvedené bylo zasláno dne [datum]. 6. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o revolvingovém úvěru do výše 80 000 Kč. Žalovaný sdělil číslo bankovní účtu, kam mu mají být zasílány peníze. 7. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný uzavřen s právním předchůdcem žalobce smlouvu o revolvingovém úvěru do výše 35 000 Kč. Žalovaný sdělil číslo bankovní účtu, kam mu mají být zasílány peníze. Žalobce se při uzavírání smlouvy prokázal svým občanským průkazem. 8. Potvrzením o platbě na účet č. [bankovní účet] byla zaslána částka 22 000 Kč dne [datum], částka 1 142 Kč dne [datum], částka 429 Kč dne [datum], částka 1 281,65 Kč dne [datum], částka 2 000 Kč dne [datum], částka 503 Kč dne [datum], částka 430 dne [datum], částka 1 822 Kč dne [datum], částka 2 000 Kč dne [datum], částka 1 125 Kč dne [datum], částka 1 540 Kč dne [datum], částka 1 068 Kč dne [datum], částka 1 131 Kč dne [datum], částka 1 167 Kč dne [datum], částka 2 000 Kč dne [datum], částka 8 000 Kč dne [datum]. 9. Výpisy z [právnická osoba], má soud za prokázané, že na účet žalovaného byla dále zaslána dne [datum] částka 4 000 Kč, dne [datum] částka 6 000 Kč, dne [datum] částka 12 000 Kč, dne [datum] částka 5 000 Kč, dne [datum] částka 766 Kč, dne [datum] částka 1 678 Kč, dne [datum] částka 5 000 Kč, dne [datum] částka 1 401 Kč, [datum] částka 2 000 Kč, dne 31 1. 2017 částka 200 Kč, dne [datum] částka 421 Kč, dne [datum] částka 4 000 Kč. Platby byly posílány pod [variabilní symbol] (referenční číslo úvěru). 10. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 11. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena v roce 2017, resp. 2019, tj. za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce, [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. - a žalovaného došlo k platnému uzavření smluv o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 89 838,65 Kč a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. Žalovaný na tuto částku již částečně hradil a ke dni převodu pohledávku na žalobce mu zbývalo na jistině uhradit 23 778,60 Kč a dále smluvní úroky 7 041,03 Kč a účelně vynaložené náklady 500 Kč. 15. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. 16. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši 31 319 Kč. Dále vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu, stejně tak pokud jde o v úvěrové smlouvě sjednaný obchodní úrok. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. 17. Žalobce současně vzal v části zpět žalobu v části, kterou se domáhal zaplacení úroku prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 541 Kč od [datum] do zaplacení (jak uvedl ve svém podání ze dne [datum]). Soud proto v této části řízení v souladu s § 96 o. s. ř. řízení zastavil a rozhodl tak ve výroku II tohoto rozsudku. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 a o. s. ř. tak, že procesně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 431 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 253 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1 500 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 378 Kč, n