14 C 228/2021-24 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 18 367 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 15. 2. 2019 podnájemní smlouvu, na základě které žalobce umožnil žalovanému užívání družstevního bytu 1+ kk, bytové jednotky [číslo] který se nachází ve 4. podlaží budovy na adrese [adresa žalovaného]. Po ročním zúčtování plateb za poskytování služeb spojených s užíváním bytu mělo mezi účastníky dojít k zúčtování plateb za tyto služby dle vyúčtování skutečné spotřeby ze strany poskytovatelů těchto služeb. Předmětná podnájemní smlouva byla následně opakovaně prodloužena na základě uzavřených dodatků. Žalovaný byt užíval, kdy však počínaje měsícem červnem 2020 přestal hradit sjednané nájemné i zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žalobce z tohoto důvodu žalovaného vyzval k úhradě dlužného nájemného a současně došlo ke konci října 2020 k ukončení podnájemního vztahu. Dne 3. 11. 2020 pak žalovaný výslovně uznal svůj dluh v souvislosti s podnájemní smlouvou ve výši 27 680 Kč, kdy tento se zavázal uhradit v 5 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 540 Kč splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem listopadem 2020 a konče měsícem březnem 2021. Žalovaný však následně uhradil pouze 2 splátky každou ve výši 5 550 Kč. Dále již žalovaný neuhradil ničeho. Na základě zúčtování poplatků za služby spojené s užíváním bytu vznikl za období roku 2020 nedoplatek ve výši 1 767 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě předmětného nedoplatku vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2020, a to nejprve dopisem ze dne 19. 4. 2021 a následně upomínkou ze dne 26. 5. 2021 se splatností do 4. 6. 2021. Žalovaný však na výzvy žalobce nereagoval a žalobci tak nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Soud, vycházeje z obsahu spisu, učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Z podnájemní smlouvy na družstevní byt má soud za prokázané, že žalobce jako nájemce a žalovaný jako podnájemce mezi sebou uzavřeli 15. 2. 2019 smlouvu, na základě které se žalobce zavázal poskytnout k užívání žalovanému výše uvedený byt a žalovaný se zavázal žalobci hradit nájemné ve výši 2 200 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 2 090 Kč měsíčně. Po ročním zúčtování plateb za poskytování služeb spojených s užíváním bytu mělo mezi účastníky dojít k zúčtování plateb za tyto služby dle vyúčtování skutečné spotřeby ze strany poskytovatelů těchto služeb. 6. Z dodatku ke smlouvě o podnájmu bytu ze dne 23. 6. 2019 plyne, že vzhledem ke zvýšení záloh bytového družstva od 1. 7. 2019 byly zálohy navýšeny o 170 Kč měsíčně. 7. Z dohody o splátkovém kalendáři na úhradu dlužného nájemného mezi žalobcem a žalovaným ze dne 3. 11. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný jakožto dlužník uznal dluh ve výši 27 680 Kč a zavázal se tento dluh uhradit v 5 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 540 Kč splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem listopadem 2020 a konče měsícem březnem 2021. 8. Z výzvy žalobci, která byla žalovanému zaslána doporučeně dne 19. 4. 2021, vyplývá, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 18 387 Kč. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 5. 2021, která byla žalovanému zaslána 27. 5. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný byl upozorněn na dlužnou částku ve výši 20 767 Kč a vyzván k její úhradě do 4. 6. 2021. 10. Po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: 11. Žalobce umožnil žalovanému užívání družstevního bytu a žalovaný se zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 2 200 Kč a dále platby za služby spojené s užíváním bytu v zálohových platbách ve výši 2 260 Kč. Po ročním zúčtování plateb za poskytování služeb spojených s užíváním bytu mělo mezi účastníky dojít k zúčtování plateb za tyto služby dle vyúčtování skutečné spotřeby ze strany poskytovatelů těchto služeb. Žalovaný byt užíval, avšak počínaje měsícem červnem 2020 přestal hradit sjednané nájemné i zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žalobce z tohoto důvodu žalovaného vyzval k úhradě dlužného nájemného a současně došlo ke konci října 2020 k ukončení podnájemního vztahu. Dne 3. 11. 2020 pak žalovaný výslovně uznal svůj dluh v souvislosti s podnájemní smlouvou ve výši 27 680 Kč, kdy tento se zavázal uhradit v 5 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 540 Kč splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem listopadem 2020 a konče měsícem březnem 2021. Žalovaný však následně uhradil pouze 2 splátky každou ve výši 5 550 Kč. Dále již žalovaný neuhradil ničeho. Na základě zúčtování poplatků za služby spojené s užíváním bytu vznikl za období roku 2020 nedoplatek ve výši 1 767 Kč. Žalovaný ani přes výzvu žalobce na dlužnou částku ničeho neuhradil. 12. Dle § 2 201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 13. Dle § 2 217 o. z. se nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. <b>14. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.</b> 15. Žalobce žalovanému na základě předmětné podnájemní smlouvy pronajala předmětný byt, tomuto ale vznikl na podnájemném dluh, který žalobci dosud celý neuhradil. S ohledem na uvedené, soud tedy žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému vedle dlužné částky zaplatit i příslušenství. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní lhůtu, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 640,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 367 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 480 Kč ve výši 1 360,80 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.