CS · EN DE FR brzy

14 C 281/2021-35 — Okresní soud v Náchodě

ECLI: ECLI:CZ:OSNA:2021:14.C.281.2021.1
Datum: 2021-12-29
Předmět: o zaplacení 35 264,93 Kč s příslušenstvím (služby)
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2
["dodávky energie""peněžité plnění""postoupení pohledávky"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 35 264,93 Kč s příslušenstvím (služby). Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.).
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 21.11.2019, dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], PSČ [číslo], vedeného pod č. EAN OPM: [číslo] s tím, že žalovanému zajistil veškeré předpoklady pro plynulý a nerušený odběr dodávané elektřiny v daném odběrném místě (mimo jiné např. hradili společnosti [právnická osoba] náklady za dopravu elektřiny do odběrného místa). Za období od 9.3.2020 do 22.11.2020 vystavil žalobce žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne 26.11.2020 s datem splatnosti 10.12.2020 znějící na částku 34 357,43 Kč. Datum splatnosti faktury bylo stanoveno v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami žalobce, jimiž se vztah účastníků řídí, a podle nichž splatnost faktury nastává 15. dne od jejího vystavení. Faktura byla žalobcem zaslána žalovanému na poslední žalovaným uvedenou adresu. II. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci ke dni podání tohoto návrhu neuhradil ani zčásti, v důsledku čehož eviduje žalobce za žalovaným ke dni podání tohoto návrhu pohledávku z titulu nezaplacené faktury za odběr elektřiny ve výši 34 357,43 Kč spolu s příslušenstvím představujícím zákonné úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, požádal žalobce distributora, o odpojení odběrného místa od distribuční soustavy. Distributor na žádost žalobce odpojení provedl a dle ceníku svých služeb vyúčtoval žalobci za toto odpojení částku 907,50 Kč. S ohledem na tuto skutečnost, vystavil žalobce žalovanému fakturu za provedené odpojení na částku 907,50 Kč, kterou byl nucen uhradit distributorovi a zaslal ji žalovanému na poslední jím uvedenou zasílací adresu. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci ke dni podání tohoto návrhu neuhradil ani zčásti, v důsledku čehož eviduje žalobce za žalovaným ke dni podání tohoto návrhu pohledávku z titulu nezaplacené faktury za provedené odpojení odběrného místa od distribuční soustavy ve výši 907,50 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalobce žalovanému na základě jimi uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodával elektrickou energii na adresu odběrného místa uvedeného výše. Žalobce dodávanou elektřinu žalovanému postupně fakturoval, nicméně žalovaný se opakovaně dostával do prodlení. Dlužná částka se proto sestává s dluhu za dodanou elektřinu. Žalovaný ani přes výzvy žalobce na dlužnou částku dosud ničeho neuhradil. 6. Podle ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákona ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. 8. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobcem jakožto dodavatelem a žalovaným jakožto odběratelem byla uzavřena smlouva na dodávku elektřiny, a to v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 energetického zákona (s ohledem na § 2079 o. z.). Na základě této smlouvy se žalobce zavázal dodávat žalovanému do shora uvedeného odběrného místa elektrickou energii, což splnil, žalovaný však povinnost k zaplacení ceny za dodanou a odebranou elektřinu za shora uvedené období nesplnil, když vyfakturované částky za dodanou elektřinu a poplatky s tím spojené ve stanovené lhůtě splatnosti nezaplatil. V dané procesní situaci bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně taktéž i důkazně prokázal, že (po postoupení pohledávky) žalobci žalobní pohledávku, byť částečně, uhradil. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdil a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, soud rozhodl tak, že žalovaného zavázal k zaplacení dlužných a žalobcem vyfakturovaných částek za spotřebovanou elektrickou energii.. Žalobci vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné neuhrazené částky, jehož výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující (vycházející z uzavřené smlouvy), odpovídající skutkovým zjištěním soudu, když prodlení žalovaného nastalo den následující po ve finální faktuře stanovené splatnosti dlužné částky (výrok I. rozsudku). Lhůtu k plnění uložil soud jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 589 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 411 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 3 589 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.

Citovaná ustanovení

§ (458/2000 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2079 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.