15 C 150/2021-22 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky v celkové výši 3 899,05 Kč s příslušenství specifikovaným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu nezaplacení ceny za dodanou elektřinu za období od 7.2.2019 do 21.7.2020 na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 30.12.2015. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Soud vyzval žalobce a žalovanou, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalobce a žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s navrhovaným postupem soudu souhlasil a žalovaná se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Žalobce svá tvrzení prokázal listinami - smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 30.12.2015, plnou mocí, obchodními podmínkami, fakturou [číslo] fakturou [číslo] plánem záloh, oznámením o přerušení dodávky, předžalobní výzvou, podacím archem. Tyto listiny prokazují, že žalobce uzavřel se žalovanou dne 30.12.2015 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodával žalované elektřinu do stanoveného odběrného místa na adrese: [adresa žalované]. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu žalobci uhradit kupní cenu, taktéž byla povinna hradit stanovené zálohy na dodávku elektřiny. Žalovaná za období od 7.2.2019 do 4.2.2020 dlužila za dodanou elektřinu částku 633,18 Kč, která jí byla vyúčtována fakturou [číslo] datem splatnosti dne 25.5.2020. Za období od 5.2.2020 do 21.7.2020 dlužila žalovaná za dodanou elektřinu částku 3 265,87 Kč, která jí byla vyúčtována fakturou [číslo] datem splatnosti dne 17.8.2020. Žalovaná dlužné pohledávky vyplývající z uvedených faktur neuhradila ani po výzvě žalobce. 5. Podle § 50 odst. 1 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 6. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 7. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobce splnil svůj závazek vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa. Žalovaná nesplnila svoji povinnost zaplatit cenu za dodanou elektřinu v celkové výši 3 899,05 Kč. Protože žalovaná nesplnila svoje povinnosti řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. 8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 400 Kč, tj. za 2 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby, 2 režijních paušálů za 2 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 1 126 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. 11. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, údajích o uzavření smlouvy, výši dlužné částky. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.