15 C 213/2021-18 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 2 966 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené ceny za dodanou elektřinu za období od 13.2.2018 do 24.4.2018. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Soud provedl dokazování těmito listinami – smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ceníkem smluvních pokut, všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny, fakturou [číslo] upomínkou ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek a jejími dodatky, potvrzením o zaplacení kupní ceny, předávacím protokolem, oznámením o postoupení pohledávek, předžalobní výzvou a podacím archem. Tyto listiny prokazují, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které mu dodával elektřinu do odběrného místa na adrese: [adresa]. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny a Ceník. Fakturou [číslo] vyúčtoval právní předchůdce žalobce žalovanému nedoplatek ceny za dodanou elektřinu za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] s termínem splatnosti [datum]. Žalovaný pohledávku neuhradil ani po upomínce právního předchůdce žalobce. Pohledávka byla postoupena žalobci. O této skutečnosti byl žalovaný informován. Žalovaný pohledávku neuhradil ani po výzvě žalobce. 5. Podle § 50 odst. 1 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 6. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 7. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce splnil svůj závazek vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa. Žalovaný nesplnil svoji povinnost zaplatit cenu za dodanou elektřinu. Pohledávka byla postoupena žalobci. Protože žalovaný nesplnil svoje povinnosti řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. 11. Soud v otázce nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud má za to, že podaná žaloba je formulářovou žalobou, neboť ze své úřední činnosti ví, že žalobce podává řadu obdobných žalob, přičemž text těchto žalob se v podstatě nemění. Mění se pouze údaje ohledně data uzavřené smlouvy, období účtované energie, výše částek a podobně. V tomto konkrétním souzeném případě tak došel soud k závěru, že se jedná o formulářovou žalobu, když žalovaná částka nepřesahuje částku 50.000 Kč. Jsou tedy splněny veškeré podmínky pro aplikaci § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.