15 C 25/2021-21 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 1 991 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 991 Kč od [datum] do zaplacení. Uplatněný návrh odůvodnil žalobce tvrzením, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem. Žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky. [právnická osoba], [IČO] (dále jako„ [anonymizováno]“) uzavřela s žalovanou na základě žalovanou podepsané Objednávky služeb Účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací (dále jen„ Smlouva“) pro níže uvedená telefonní čísla. Ve Smlouvě si žalovaná s [anonymizováno] dohodli, že se tento jejich smluvní vztah řídí zákonem č. 513/1991 Sb., [ulice] zákoník, a že nedílnou součástí Účastnické smlouvy jsou Všeobecné podmínky [právnická osoba], se kterými vyslovila žalovaná podpisem Účastnické smlouvy svůj souhlas. Telefonní číslo: [číslo], Datum aktivace: 2012 [číslo], Datum deaktivace: 2014 [číslo]. Na základě Smlouvy byl [anonymizováno] povinen poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to včetně služeb s nimi souvisejícími, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Právě tato druhá skupina služeb tvoří nároky vymáhané tímto žalobním návrhem (jedná se zejména o tzv. služby třetích stran či služby obsahu). (Pohledávky za služby elektronických komunikací jsou vymáhány zvlášť u Českého telekomunikačního úřadu.) Žalovaný se zavázal za veškeré poskytované služby řádně platit ceny dle platného Ceníku služeb, a to nejpozději do 18 kalendářních dnů ode dne vystavení Vyúčtování služeb na účet [anonymizováno] (dle čl. 4 Všeobecných podmínek). [anonymizováno] zcela v souladu se Smlouvou služby žalované poskytoval a tyto poskytnuté služby vždy žalované vyúčtoval v pravidelném Vyúčtování služeb, která zasílal na žalovaným zvolenou adresu pro doručování. Žalovaná však přestala [právnická osoba] platit řádně a včas za poskytnuté služby, a ke dni podání žalobního návrhu žalovaná dluží žalobci z níže uvedených vyúčtování níže uvedené ceny služeb, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb.: Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud neuhrazených vyúčtování 1991 Kč a úroku z prodlení od data: 2016 [číslo]. Případné částečné úhrady dluhu jsou vždy použity k úhradě nejstaršího splatného vyúčtování. Žalobce požaduje úrok z prodlení až od prvního dne prodlení u nejmladšího vyúčtování cen služeb (tedy od nejpozději splatného). Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2019 [číslo]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Žalobce svá tvrzení prokázal listinami - Účastnickou smlouvou [číslo] nastavením služeb, kopií občanského průkazu, vyúčtováním služeb [číslo] [číslo] Smlouvou o postoupení pohledávky, přehledem postupovaných pohledávek, dohodou o odeslání předžalobních výzev, oznámením o postoupení pohledávek, výzvou k úhradě před podáním žaloby a podacím lístkem. Tyto listiny prokazují, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou účastnickou smlouvu, na základě které jí poskytoval veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících. Žalovaná byla povinna za tyto služby platit právnímu předchůdci žalobce vyúčtované ceny. Žalovaná však neuhradila řádně výše uvedená vyúčtování. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku z těchto vyúčtování na žalobce, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná dlužnou pohledávku neuhradila ani po výzvě žalobce. 5. Podle ust. § 64 odst. 1 zákona číslo 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. 6. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce takto. V dané věci má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací (§ 63 zákona č. 127/2005 Sb.). Právní předchůdce žalobce na základě této smlouvy poskytoval žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících. Žalovaná byla povinna za tyto služby platit právnímu předchůdci žalobce vyúčtované ceny. Žalovaná však nedostála svým závazkům vyplývajícím ze smlouvy, když nehradila výše uvedená vyúčtování služeb. Pohledávka byla postoupena na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná pohledávku žalobci neuhradila ani po jeho výzvě. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalované nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalované, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdila a současně taktéž i prokázala. Žalovaná takto nepostupovala a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud žalované žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. 10. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se zásadně pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, čísle smlouvy a výší dlužné pohledávky. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.