15 C 56/2021-63 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 13 250 Kč z titulu nesplacení zápůjčky poskytnuté žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 14.5.2020. Dále požadoval zaplacení 10 % úroku z prodlení ročně z částky 13 250 Kč od 8.6.2020 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 1 340 Kč, částky 2 500 Kč představující vynaložené náklady na písemné výzvy žalovanému v souvislosti s jeho prodlením se splacením zápůjčky a náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádři tak, že namítl, že úvěr mu byl poskytnut v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru. V tomto směru odkázal na vyjádření, které zaslal přímo žalobci, ve kterém uvedl, že od 25.4.2017 je veden v nebankovním rejstříku jako dlužník a proto má za to, že nebyl dodržen § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když nebyla dostatečně posouzena úvěryschopnost žalovaného a tedy jestli je schopen úvěr řádně splácet. 3. Na jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil. 4. Ze smlouvy o zápůjčce, Všeobecných obchodních podmínek, výpisu s odeslanou platbou 1 Kč, potvrzení o platbě 10 000 Kč, zprávou [právnická osoba] má soud za prokázané, že žalovaný se seznámil s návrhem na uzavření smlouvy o zápůjčce na internetových stránkách žalobce. Žalovaný požádal žalobce o poskytnutí zápůjčky a v souvislosti s tímto vyplnil formulář na stránkách žalobce, kde uvedl své osobní a kontaktní údaje. Žalovaný potvrdil, že se seznámil i se zněním Všeobecných obchodních podmínek. Návrh na konkrétní uzavření smlouvy o zápůjčce odeslal žalovaný prostřednictvím internetových stránek žalobce žalobci, kdy tento návrh byl opatřen prostým elektronickým podpisem ve formě identifikátoru. Žalobce návrh smlouvy akceptoval. Na základě této smlouvy o zápůjčce poskytl žalobce dne 14.5.2020 žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Tato částka byla připsána dne 14.5.2020 na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Dle obsahu smlouvy o zápůjčce byl žalovaný povinen tuto zápůjčku splatit nejpozději do 7.6.2020 spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 3 250 Kč. V případě prodlení žalovaného se splněním jeho závazků ze smlouvy, byl žalovaný povinen dle obsahu smlouvy uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a v případě svého prodlení nahradit žalobci náklady účelně vynaložené, které mu s tímto prodlení žalovaného vnikly. Výše nákladů za písemnou upomínku byla sjednána ve výši 500 Kč, maximální počet zaslaných výzev byl sjednán na 5. Soud z těchto listin nemá za prokázané, že by žalobce před poskytnutím zápůjčky posoudil úvěryschopnost žalovaného, tedy zejména jeho majetkové poměry a další skutečnosti významné pro posouzení, zda tu nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet výše uvedenou zápůjčku. 5. Z výzev ze dne 14.6.2020, ze dne 21.6.2020, ze dne 28.6.2020, ze dne 7.7.2020 a ze dne 22.7.2020 má soud za prokázané, že žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky s odkazem na smlouvu ze dne 14.5.2020. 6. Z výzvy k úhradě ze dne 7.9.2020 a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných pohledávek, a to ve lhůtě 3 dnů. 7. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalovaný požádal žalobce o poskytnutí zápůjčky a v souvislosti s tímto vyplnil formulář na internetových stránkách žalobce, kde uvedl své osobní a kontaktní údaje. Žalovaný potvrdil, že se seznámil se zněním Všeobecných obchodních podmínek. Návrh na konkrétní uzavření smlouvy o zápůjčce odeslal žalovaný prostřednictvím zmiňovaných internetových stránek žalobci, kdy tento návrh byl opatřen prostým elektronickým podpisem ve formě identifikátoru. Žalobce na základě této skutečnosti, zaslal dne 14.5.2020 na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku ve výši 10 000 Kč. Soud nemá za prokázané, že by žalobce posoudil úvěryschopnost žalovaného, tedy zejména jeho majetkové poměry a další skutečnosti významné pro posouzení, zda tu nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet výše uvedenou zápůjčku. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky dosud žalobci neuhradil, a to ani po předžalobní výzvě žalobce. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 stejného zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Žaloba je v části důvodná. 13. Soud vzal za prokázané, že žalobce v daném případě před uzavřením smlouvy o zápůjčce nesplnil své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když neposoudil úvěryschopnost žalovaného, tedy zejména jeho majetkové poměry a další skutečnosti významné pro posouzení, zda tu nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet výše uvedenou zápůjčku. Žalobce ani po výzvě soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nedoplnil tvrzení ani neoznačil důkazy rozhodné z hlediska toho, zda a jakým způsobem byla zjištěna a posouzena úvěryschopnost žalovaného coby spotřebitele. Žalobce v tomto směru tedy neunesl své břemeno tvrzení a důkazní břemeno. Ačkoliv žalobce nesplnil své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přesto zápůjčku ve výši 10 000 Kč žalovanému dne 14.5.2020 poskytl. Smlouva o poskytnutí zápůjčky je tedy neplatná a na poskytnuté plnění je třeba nahlížet jako na bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které je tento povinen žalobci vrátit. Žalovaný však částku 10 000 Kč dosud žalobci nevrátil. Ostatně skutečnost, že by v mezidobí došlo k úhradě jistiny 10 000 Kč nebo její části, ani sám žalovaný ve svém vyjádření netvrdil, kdy bylo pouze a jen na žalovaném, aby uhrazení částky 10 000 Kč žalobci tvrdil a současně taktéž i prokázal. Žalovaný takto nepostupoval a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění jeho povinnosti vrátit žalobci výši bezdůvodné obohacení, soud žalovanému tuto částku uložil uhradit žalobci, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nespatřoval žádné důvody pro stanovení lhůty delší. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že i v době nouzového stavu se snažil pracovat. Žalovaný neuvedl svůj příjem ani jiné skutečnosti, které by mohly odůvodnit stanovení delší lhůty pro splnění povinností uložených žalovanému ve výroku I. a III. rozsudku. Soud v tomto směru poukazuje i na skutečnost, že částka 10 000 Kč byla žalovanému zaslána již v květnu 2020 a tedy žalovaný sám měl více jak rok na to, aby celkovou dlužnou pohledávku postupně začal splácet, a tím tento svůj dluh alespoň částečně umořoval. Soud současně uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč, a to od 11.9.2020. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto může být žalobci přiznán nárok na úrok z prodlení výhradně z částky 10 000 Kč, když v tomto rozsahu byla žaloba důvodná. V prodlení se splněním svého peněžitého dluhu se žalovaný ocitl dne 11. 9. 2020, neboť podle výzvy žalobce ze dne 7.9.2020 byl žalovaný po