5 C 255/2021-41 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu o zaplacení 9 135,59 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] (dříve pod názvem [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]) uzavřel jako věřitel se žalovaným jakožto dlužníkem smlouvu o bankovních produktech. Nedílnou součástí smlouvy byla smlouva o spotřebitelském kontokorentním úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový limit 5 000 Kč. Žalovaný porušil uzavřenou smlouvu zejména tím, že dlužnou částku řádně nesplácel a překročil úvěrový limit, když debetní zůstatek vykazoval částku 9 135,59 Kč. Dlužná jistina se proto úročila úrokovou sazbou pro nepovolený debet ve výši 30 %. Žalovaný dosud dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud dospěl k názoru, že věc lze projednat a rozhodnout bez nařízení soudního jednání, pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 3. Skutečnosti uváděné v žalobě byly žalobcem prokázány listinnými důkazy, a to Smlouvou o bankovních produktech, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 9. 9. 2014, Dispozicemi ke Smlouvě o bankovních produktech a výpisem z úvěrového účtu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 pak bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. 4. Z Oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k úhradě ze dne 28. 8. 2020 a podacího lístku soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému převzetí pohledávky a vyzval jej k úhradě žalované částky. 5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. V souzeném případě se žalobce po žalovaném domáhá podle shora citovaného ustanovení vrácení poskytnutých finančních prostředků a zaplacení úroků. Žaloba je zcela důvodná. 7. Soud považuje za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným Smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytl úvěrový limit 5 000 Kč. Žalovaný přečerpal povolený debet až do částky 9 135,59 Kč a dluh právnímu předchůdci žalobce nesplácel tak, jak se ve smlouvě zavázal. Debetní zůstatek je v souladu se smlouvou úročen úrokem ve výši 30 % ke dni zesplatnění, tj. ke dni 10. 5. 2019. 8. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle uzavřené Smlouvy má žalobce nárok na zákonný úrok z prodlení ode dne vzniku prodlení se zaplacením úvěru až do zaplacení. 9. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Protože žalobce žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal na adresu pro doručování výzvu k zaplacení, jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady náklady řízení podle § 142a odst. 1 o.s.ř. Výše odměny za zastupování žalobce je vypočtena podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobci soud přiznal právo na náhradu odměny zástupce za 3 úkony po 200 Kč, náhradu za 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, dále náhradu 21 % DPH a náhradu zaplaceného soudního poplatku 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.