5 C 301/2021-37 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně podala proti žalovanému žalobu o zaplacení dlužného pojistného 1 334 Kč s úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na základě které dluží žalovaný žalobkyni pojistné za období od 3. 11. 2019 do 10. 3. 2020 ve výši 1 334 Kč. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení dlužného pojistného 2 757 Kč, které žalovaný žalobkyni dluží za pojištěné období od 10. 1. 2020 až 23. 5. 2020. 2. Soud dospěl k názoru, že věc lze projednat a rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, bez nařízení soudního jednání. Účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 3. Z pojistné smlouvy soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 2. 11. 2017 uzavřena smlouva o komplexním pojištění vozidla [registrační značka]. Roční pojistné bylo dohodnuto ve výši 3 716 Kč. Z další pojistné smlouvy soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 10. 4. 2019 uzavřena smlouva o komplexním pojištění vozidla [registrační značka]. Roční pojistné bylo dohodnuto ve výši 7 338 Kč. 4. Podle § 2758 odst. 1 Občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost, krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 5. V souzeném případě se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení pojistného podle shora citovaných ustanovení. Žaloba je zcela důvodná. Bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli pojistné smlouvy tak, jak je uvedeno v odst. 3 odůvodnění rozsudku. Za období uvedená v žalobě má žalobkyně právo na zaplacení pojistného celkem 4 091 Kč. Žalovaný neprokázal, že žalobkyni pojistné, k jehož placení byl podle shora uvedené pojistné smlouvy zavázán, zaplatil. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl. 6. Podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012, Občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Podle shora citovaného ustanovení má žalobce právo na úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti pojistného. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 9. 2020 soud dále zjistil, že zástupce žalobkyně déle než 7 dnů před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, náleží jí proto náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení za tři úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b odst. 1, bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní pomoci po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka podle ustanovení § 142a o.s.ř.) dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., a DPH 21 %. Soud aplikoval citované ustanovení proto, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a zároveň bylo předmětem řízení peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátu, který žalobkyni ve sporu zastupoval.