5 C 84/2021-254 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně podala proti žalovanému žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. V žalobě uvedla, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí. Každý z účastníků je spoluvlastníkem nemovitostí v rozsahu ½. Nemovitosti účastníci nabyli před tím, než uzavřeli manželství. Z důvodu rozpadu manželství se žalobkyně v březnu 2020 z nemovitosti odstěhovala, od té doby nemovitosti neužívá. Žalovaný vyjádřil zájem spoluvlastnický podíl žalobkyně koupit, avšak pro žalobkyni za nepřiměřeně nízkou cenu. Žalobkyně navrhla, aby nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovanému a žalovanému aby bylo uloženo zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši [částka], eventuálně, pokud žalovaný neprojeví zájem o nemovitosti, nebo nebude schopen spoluvlastnický podíl zaplatit, navrhuje žalobkyně, aby soud podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil a nařídil prodej nemovitostí. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že má zájem převzít nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a je ochoten zaplatit žalobkyni vypořádací podíl. Nesouhlasil však s výší vypořádacího podílu, který žalobkyně požaduje. Proti žalovanému nároku podal vzájemnou žalobu o tzv. širší vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žádal, aby v rámci rozhodnutí o jeho vzájemném nároku byly zohledněny jeho výlučné investice do společných nemovitostí a rovněž aby bylo počítáno se zhodnocením těchto investic. Byl ochoten zaplatit žalobkyni vypořádací podíl pouze okolo [částka]. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaný opakovaně v průběhu řízení měnil vzájemný návrh na širší vypořádání podílového spoluvlastnictví, zejména pak vzhledem ke skutečnosti, že dosud poslední změnu učinil v rámci závěrečného návrhu dne 2. 12. 2021, přičemž o tomto návrhu nemůže soud jednat dříve, než žalovaný zaplatí soudní poplatek, vyloučil soud usnesením ze dne 6. 12. 2021 vzájemný návrh žalovaného na širší vypořádání podílového spoluvlastnictví k samostatnému projednání a rozhodnutí. Ze shodných tvrzení účastníků a dále z výpisu z katastru nemovitostí považuje soud za zjištěné, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku [parcelní číslo] (zahrada), když tyto nemovitosti se nacházejí v [katastrální uzemí] [obec], [anonymizováno] [obec] a jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod. Podíl každého z účastníků činí ½. Ze shodných tvrzení účastníků pak považuje soud za prokázané, že cena nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání, činí [částka] (§ 120 odst. 3 o.s.ř.). 4. Podle § 1140 odst. 1 Občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), nikdo nemůže být nucen, ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § [číslo] odst. 2, každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu, nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 5. Podle § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 6. V souzeném případě se žalobkyně domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem podle shora citovaného ustanovení § 1143 o.z. Žaloba je zcela důvodná. 7. Bylo zjištěno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, tyto nemovitosti výlučně užívá žalovaný, který se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví souhlasí a žádá, aby nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Cena nemovitostí představuje částku [částka]. Účastníkům se nepodařilo mimosoudně dohodnout o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pouze z toho důvodu, že se nedohodli o tzv. širším vypořádání spoluvlastnictví, konkrétně o výši finančních prostředků, které by měly být ve prospěch žalovaného v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví započteny. Je tedy namístě, aby o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhodl soud. 8. V souladu se shodným návrhem obou účastníků soud rozhodl o přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného, který nemovitosti výlučné užívá a má zájem je do výlučného vlastnictví převzít. 9. Výše vypořádacího podílu byla vypočtena jako jedna polovina ceny nemovitostí, na které se účastníci během soudního řízení shodli. Na základě shodného prohlášení účastníků vzal soud za prokázané, že cena nemovitostí je [částka]. Jedna polovina této ceny tj. částka [částka] představuje vypořádací oddíl, který je povinen žalovaný žalobkyni zaplatit. Lhůtu k zaplacení vypořádacího podílu soud stanovil v délce 30 dnů (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) Lhůta odpovídá výši částky, které je předmětem vypořádacího podílu a přiměřeným možnostem zaplatit ji eventuálně prostřednictvím úvěru. 10. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 150 o.s.ř., podle kterého, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem, nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Předmětem rozhodnutí soudu je pouze návrh žalobkyně, ve kterém sice uspěla, avšak žalovaný tomuto návrhu neodporoval a se žalobkyní se shodl i na ceně nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání. Jak již bylo uvedeno shora, soud nerozhodoval o vzájemném návrhu žalovaného na širší vypořádání. Teprve v dalším řízení, vedeném o vzájemném nároku žalovaného, lze podle názoru soudu hovořit o tom, který z účastníků dosáhl významnějšího úspěchu ve sporu. Tato skutečnost je podle názoru soudu důvodem hodným zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o.s.ř., a proto soud rozhodl, že v tomto řízení nemá na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků právo.