6 C 270/2021-27 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal k Okresnímu soudu v Náchodě žalobu na zaplacení dluhu vzniklého ze smlouvy o zápůjčce uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (sms nebo internet). K odůvodnění nároku tvrdil, že poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 4 600 Kč, peníze byly poukázány bankovním převodem na účet uvedený žalovaným a to dne 1. 6. 2020. Mezi stranami byla uzavřena smlouva o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky poskytovatele zápůjčky. Smlouva byla uzavřena dne 1. 6. 2020. Žalovaný se zavázal uhradit částku poskytnutou mu jako zápůjčka a dále poplatek ve výši 1 495 Kč. Termín splatnosti byl ujednán ve smlouvě. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku na webových stránkách žalobkyně [webová adresa]. Žalovaný vyplnil příslušný formulář. V žádosti o poskytnutí zápůjčky zadal své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy a uvedl číslo účtu. Potvrdil, že se seznámil se smlouvou, obchodními podmínkami a s tímto souhlasí. Jistina a poplatek byly splatné dne 1. 7. 2020. Žalovaný své smluvní závazky řádně a včas neuhradil. Ke dni podání žaloby žalovaný na dluh uhradil 0 Kč. Žalobce žádá zaplacení jistiny, úroků z prodlení, účelně vynaložené náklady na upomínky když celkem bylo odesláno 5 upomínek s odstupem vždy nejméně 7 dnů (konkrétní data jsou uvedena v žalobě). Žalovaný neuhradil žádnou částku. 2. Žalobce žádá smluvní pokutu ve výši 1 674 Kč, když tato částka je ve výši dle § 122 z.č. 257/2016 Sb. a nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. 3. Žalobce žádal vydání elektronického platebního rozkazu. Elektronický platební rozkaz byl po jeho vydání zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilky - žalobu i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. [ústavní nález] Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště hlášeném v CEO nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti vhozeny do poštovní schránky. 5. Žalovaný konkludentně souhlasil s postupme podle § 115a o.s.ř., tedy rozhodnutí věci bez jednání na základě předložených listin, žalobce tento postup navrhl. 6. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu a právní kvalifikaci: 7. Žalobce svá žalobní tvrzení prokazuje kopií smlouvy a obchodními podmínkami uveřejněnými na internetu, které obsahují všechny povinné náležitosti podle § 1843 o.z. Zaslání půjčené částky je prokázáno kopií výpisu z účtu zápůjčitele. Zápůjčka byla dle smlouvy a kopie z výpisu z účtu poskytnuta dne 1. 6. 2020 a měla být uhrazena nejpozději 1. 7. 2020. Žalobce zaslal žalovanému upomínky, doložil kopie 5 upomínek. Poplatek za upomínku dle smlouvy je 500 Kč, žalobce žádá za upomínky jen částku 2 000 Kč. Soud nemůže přiznat žalobci více, než požaduje v žalobním petitu.. 8. Po právní stránce posuzuje soud uplatněný nárok podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.). 9. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 1841 o.z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 11. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že netvrdí žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. 14. Žalobce své právo na zaplacení zapůjčené částky, smluveného poplatku, smluvní pokuty a úroků z prodlení prokázal důkazy shora uvedenými. Soud žalobě vyhověl, neboť žalobní tvrzení bylo prokázáno. Smlouva byla uzavírána v souladu výše uvedenými ustanoveními občanského zákoníku a není v rozporu s ustanovením z.č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele v platném znění ani v rozporu s ustanoveními z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v platném znění. Žalobce žádá úrok z prodlení. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobce dále v souladu se smlouvou žádá zaplacení účelně vynaložených nákladů za zasílání upomínek a smluvní pokutu ve výši, která odpovídá ustanovení z.č. 257/2016 Sb. Žalobní tvrzení je v souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Žalovaný tato tvrzení nijak nesporoval, ačkoliv k vyjádření byl vyzván a listiny mu byly doručeny (vhozeny do poštovní schránky). Prokazatelně se tedy mohl s obsahem listin seznámit. Nečinností se zbavil možnosti tvrdit skutečnosti, které by mohly vést k pro něho příznivějšímu výsledku sporu. Z výše uvedených důvodu tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 15. Lhůta splatnosti je v zákonem stanovené délce tří dnů od právní moci rozsudku, splatnost je k rukám žalobce. 16. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 120/2014 Sb., která mění vyhl.č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč. Zástupkyně žalobce není plátce DPH. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 1 300 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. 17. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, odběrném místě a údajích o fakturaci. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.