6 C 313/2021-31 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výroku uvedené z důvodů nedoplatku pojistného s příslušenstvím zákonným úrokem z prodlení, když úrok z prodlení požaduje pouze za období ve výroku uvedené. K odůvodnění uplatněného nároku žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo již zaniklé pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Smlouva byla uzavřena dálkově elektronicky. Na základě této smlouvy měl žalovaný povinnost platit žalobkyni pojistné za pojistný produkt„ Komplexní pojištění vozidel NAMÍRU“. Pojištění se týkalo vozidla tovární značky [příjmení], typ FOCUS, [registrační značka]. Pojistné bylo splatné první den příslušného pojistného období ve výši 2 696 Kč, bylo placeno ročně. Smlouva byla uzavřena s účinností od 29. 8. 2019. Pojistná smlouva byla ukončena z důvodů neplacení pojistného po marném uplynutí 30-ti denní lhůty stanovené v upomínce. Žalovaný nezaplatil pojistné za období od 29. 8. 2020 do 4. 12. 2020. Pojistné žalobkyni náleží až do konce kalendářního měsíce, žalobkyně jej však žádá jen do dne zániku pojistné smlouvy. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 1 316 Kč za pojistné a dále zákonný úrok z prodlení pouze za období uvedené ve výroku rozsudku, což je částka 76 Kč. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání. 2. Elektronický platební rozkaz, vydaný k návrhu žalobkyně, byl soudem zrušen, neboť nebyl v souladu s občanským soudním řádem doručen. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému bylo doručováno do místa trvalého pobytu a po uplynutí zákonné lhůty, když nebyla zásilka na poště vyzvednuta, byly písemnosti vyvěšeny na úřední desku. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 5. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně se domáhala zaplacení pojistného do zániku pojištění. Listinnými důkazy- pojistnou smlouvou, prokázala uzavření pojistné smlouvy ohledně označeného vozidla. Žalobkyně tvrdí, že nebylo zaplaceno pojistné za období shora uvedené, když do této doby byla smlouva účinná a byla kryta pojištěná rizika. K zániku pojištění došlo dle ust. § 12 odst. 1 písm. e) z.č. 168/1999 Sb. a to dne 10. 4. 2020, pojistiteli náleží pojistné až do konce kalendářního měsíce, ale je žádáno jen do dne zániku smlouvy. Žalobkyně k důkazu o dlužném pojistném předložila bilanci pojistné smlouvy, dodejku dokládající odeslání výzvy k zaplacení dlužného pojistného. Z bilance pojistného je zřejmé, že součástí dlužného pojistného je i poplatek za vymáhání a to dle sazebníku poplatků. Žalovaný zůstal nečinný. Je věcí žalovaného, aby tvrdil, skutečnosti podstatné k danému sporu, skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. Žádné takové tvrzení žalovaná strana neučinila. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že netvrdí skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. 7. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 2783 odst. 1 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 9. Podle § 2783/2 o.z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Podle § 12 odst. 1 písm.e) z.č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 11. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Žalující prokázala, že pojistný vztah vznikl a tvrdí, že nejméně do doby, do kdy je žádáno zaplacení dlužného pojistného, tento vztah trval. Toto tvrzení nebylo ničím vyvráceno. Předložené listinné důkazy tvoří logický celek a jsou v souladu se žalobním tvrzením. Soud tedy žalobě vyhověl. 13. Úroky z prodlení jsou v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ale jsou požadovány pouze za konkrétní období uvedené ve výroku rozsudku. Roční úrok z prodlení činil v daném období 8,25 %, za dané období je tedy zákonný úrok z prodlení v částce 76 Kč. 14. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160/1 o.s.ř. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaná povinna zaplatit ve výši 1 489 Kč. 16. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, druhu pojištění, označení vozidla a období, kdy nebylo pojistné placeno. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.