6 C 319/2021-29 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 322 Kč z důvodů nedoplatku pojistného s příslušenstvím ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K odůvodnění uplatněného nároku žalobkyně tvrdila, že uzavřela dne 19. 5. 2020 se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo již zaniklé pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pojištění se vztahovalo k vozidlu tov.zn. [anonymizováno], [registrační značka]. Na základě této smlouvy měl žalovaný povinnost platit žalobkyni pojistné za smluvené pojistné období. Počátek pojištění byl stanoven ke dni 19. 5. 2020 se čtvrtletní splatností.. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 19. 5. 2020 do 15. 10. 2020, když ke dni 15. 10. 2020 byla smlouva ukončena. Žalovaný dluží na pojistném částku 2 322 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení pojistného s upozorněním na zánik pojistného vztahu. Dlužné pojistné žalovaný neuhradil, a proto nastaly účinky ukončení smlouvy ke dni 15. 10. 2020. V žalované částce je započten poplatek za upomínky ve výši 50 Kč, v souladu s pojistnými podmínkami. Zákonný úrok z prodlení je žádán ode dne následujícího po skončení smlouvy. 2. Elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za prokázané s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti vyvěšeny na úřední desku na adresu trvalého bydliště. 4. Soud rozhodl na základě listin, žalobkyně tento postup navrhla, souhlas žalovaného byl dán konkludentně. 5. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 6. Soud učinil následující skutkové a právní závěry. 7. Z předložené smlouvy zjistil soud, že byla uzavřena za účinnosti z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a to dle oddílu 2, pododdílu 1 - § [číslo] a následující. 8. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2783 odst. 1 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 10. Podle § 2783/2 o.z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 11. Podle § 12 odst. 1 písm. e) z.č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká uplynutím 30 dnů od doručení upomínky pojistitele k zaplacení dlužného pojistného, nebylo-li v této lhůtě dlužné pojistné zaplaceno. 12. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužného pojistného. Listinnými důkazy prokázala uzavření smlouvy, kde byly sjednány termíny splatnosti pojistného, způsob platby i výše splátek pojistného. Smlouvou je prokázáno, že pojistné bylo splatné čtvrtletně. O zaplacení byl žalovaný upomínán, byla mu zaslána i předžalobní upomínka. Pojištění trvalo nejméně do 15. 10. 2020, žalovaný neprokázal dřívější ukončení smlouvy. Žalobkyně má právo na doplacení pojistného po dobu trvání pojistného vztahu. Dluh vyčíslila na částku 2 322 Kč, jejíž součástí je poplatek za upomínky ve výši 50 Kč, dle pojistných podmínek. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že je nečinný a na obranu proti uplatněnému nároku ničeho netvrdí. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy. 14. Žalobě tedy bylo v plném rozsahu vyhověno včetně přiznání práva na zaplacení úroků z prodlení. Úrok z prodlení je však přiznán v nižší výši, než žádala žalobkyně. Žalobkyně nezdůvodnila, proč by měl být přiznán úrok ve výši 10 %. Žádá zákonný úrok z prodlení ode dne 16. 10. 2020, v té době+ byla repo sazba 0,25%, ta se zvyšuje o 8 procentních bodů, což je 8,25%. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. Lhůta splatnosti je podle § 160/1 o.s.ř.