6 C 55/2020-294 — Okresní soud v Náchodě

1. Okresnímu soudu v Náchodě napadla označená žaloba dne 17. 3. 2020. Soud vydal k návrhu žalobců platební elektronický platební rozkaz, do kterého podala žalovaná odpor. Následně k návrhu žalobců připustil soud změnu žalobního petitu usnesením ze dne 10. 7. 2020, které nabylo právní moci 14. 7. 2020. Žalobci se domáhají plnění ze smlouvy uzavřené [datum] Smlouvu uzavřeli podíloví spoluvlastníci domu [adresa], [ulice] ul. v [obec]. Podepsali ji všichni tehdejší spoluvlastníci domu [adresa]. Podle této smlouvy a jejího dodatku ze dne [datum] se zavázali účastníci této smlouvy přispívat do„ fondu oprav a společných nákladů“ od 1. 1. 2007 částkou 1 000 Kč měsíčně, poté od 1. 1. 2016 měsíčně částku 2 250 Kč. Žalovaná v minulosti do fondu oprav přispívala, ovšem v květnu 2016 se rozhodla, že již do tohoto fondu přispívat nebude. Žalobci ji k platbám opakovaně vyzývali, ale žalovaná nebyla ochotna tuto svoji povinnost splnit. Žalobci se domáhali zaplacení do tzv. fondu oprav žalobou a to již v květnu 2019. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 24. 9. 2019 č.j. 5 C 175/2019-79 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 1. 2020 č.j. 25 Co 5/2020-105 bylo žalované pravomocně uloženo zaplatit dlužné částky do tzv. fondu oprav. Žalovaná povinnost uloženou jí uvedeným rozsudkem splnila, ale za další období od května 2019 do února 2020 opět příspěvky do uvedeného fondu neplatí. Žalovaná za období od května 2019 do února 2020, tedy za 10 měsíců dluží dle žalobců do uvedeného fondu oprav částku celkem 22 500 Kč. Žalobci požadují zaplacení uvedené částky a úroků z prodlení od splatnosti jednotlivých měsíčních plateb. Žalobci se nejprve domáhali, aby žalovaná byla povinna plnit k jejich rukám, v průběhu řízení žalobní petit změnili tak, že žalovaná má plnit na účet, který byl za účelem správy peněz do fondu oprav zřízen. 2. Žalovaná uvedla řadu námitek proti uplatněné žaloby, v průběhu řízení uváděla tyto podstatné skutečnosti. Smlouvu vypracovala ona jako podílová spoluvlastnice a dle jejího názoru jsou jednotlivá ustanovení smlouvy provázaná. Dle názoru žalované zavinila žalobkyně [celé jméno žalobkyně], že dohoda fyzických osob, které smlouvy uzavřely, byla ukončena, když znehodnotila podílový majetek žalované a také zneužila finanční prostředky, které jako spoření zasílala žalovaná na bankovní účet fyzické osob. Žalovaná tuto dohodu ukončila a tato skutečnosti nebyla ze strany žalobců rozporována. Žalovaná nesouhlasí s povinností zasílat předem na osobní bankovní účet fyzické osoby finanční prostředky. Žalovaná namítá, že finanční prostředky zasílané na fond oprav nebyly řádně vyúčtovány. Pouhé zaslání výpisu z účtu není dle žalované vyúčtování fondu oprav. Žalované bylo odebráno dispoziční právo k účtu, na který byly zasílány finanční prostředky podílových spoluvlastníků. Žalovaná namítá, že účet není účtem fondu oprav právnické osoby. Žalovaná odmítá zasílat předem platby na účet fyzické osob, který je nazýván fondem oprav na dosud neexistující pohledávky, neboť jako pohledávku nelze považovat platby předem na neexistující pohledávky za opravu domu. V reakci na předžalobní výzvu žalovaná uvedla, že dlouhodobě sporuje svoji povinnost zasílat finanční prostředky na účet fyzické osoby. Pokud v minulosti jí tato povinnost byla uložena soudním rozhodnutím, tak sporovala také tento rozsudek, ale k věcnému projednání u krajského soudu nedošlo, neboť nevěděla, zaviněním svého tehdejšího právního zástupce, o povinnosti zaplatit soudní poplatek. 3. Na základě provedených důkazů učinil soud tato skutková zjištění a dovodil následující právní závěry: 4. Z kupní smlouvy se smlouvou o věcném břemenu ze dne 25. 8. 2006 (č.l.244 spisu) zjistil soud, že město Nové Město nad Metují prodalo podílovým spoluvlastníkům ve smlouvě označeným nemovitosti a to budovu [adresa] na stavební parcele [číslo] stavební parcelu [číslo] v obci a k.ú. [obec] a to v rozsahu spoluvlastnických podílu ve smlouvě uvedených. Nejedná se o vlastnictví bytových jednotek. 5. Žalobci dovozují nárok na plnění ze smlouvy označené„ dohoda podílových spoluvlastníků domu [adresa] [ulice] ul. v katastrálním území Nové Město nad Metují, [číslo] z [datum]“. Dle této dohody se tehdejší spoluvlastníci dohodli na pravidlech, která jsou v dohodě uvedena. Dohoda obsahuje mimo jiné ujednání bodu 5), ze kterého plyne, že v zájmu předcházení nutných nákladů na údržbu budovy, dohodli se spoluvlastníci na zřízení„ fondu oprav a společných nákladů“ a to v částce 1 000 Kč měsíčně na 1 byt a to od 1. 1. 2007. V dohodě bylo v dalších bodech sjednáno, že náklady na opravy, havárie a údržbu hradí spoluvlastníci podle velikosti spoluvlastnického podílu. Dohoda obsahuje i další ujednání, která nejsou pro posouzení uplatněného nároku rozhodná. Dodatkem k této uvedené dohodě ze dne 31. 12. 2015 bylo sjednáno, že poplatek do„ fondu oprav“ se zvyšuje od 1. 6. 2016 na částku 2 250 Kč Dohodu podepsali aktuální spoluvlastníci, mimo žalované. 6. Svědek [jméno] [jméno], který byl v době uzavírání dohody v roce 2007 manžel žalobkyně c) a podílový spoluvlastník nemovitosti, potvrdil, že dohoda byla podepsána a plněna. Nevzpomíná si na žádné jednání ohledně uvedené dohody. Neví, kdo dohodu sepisoval. Nemá poznatky o tom, zda tato dohoda stále platí. Svědek v domě nebydlí již asi 15 let, odstěhoval se krátce poté, kdy nemovitost spoluvlastníci zakoupili. 7. Žalovaná tvrdí, že smlouvu ukončila úkonem, kterým oznámila prostřednictvím své matky, která vedla účetnictví, že nebude nadále do fondu oprav zasílat finanční prostředky. Bylo to poté, kdy byla ukončena rekonstrukce nemovitosti. Listina je datována 11. 5. 2016. Z listiny je dálo zjištěno, že matka žalované, která vedla v té době účetnictví, provedla vyúčtování finančních prostředků na účtu, na který byly platby spoluvlastníků zasílány, sdělila ostatním spoluvlastníkům, že ukončila pravidelnou platbu, kterou byl hrazen dluh ze stavebního spoření a prostředky na tomto účtu naspořené žalovanou jí k její žádosti převede. 8. Listinou ze dne 17. 5. 2016 (čl. 31 spisu) oznámili ostatní spoluvlastníci nemovitosti, že na základě rozhodnutí žalované ukončit platby do fondu oprav, nepokládají za vhodné, aby nadále měla žalovaná a její matka možnost nakládat s jejich finančními prostředky a proto žalované odebrali disponentní právo k účtu, na který jsou finanční prostředky fondu oprav zasílány. Současně požádali o předání veškerého účetnictví. Předání účetnictví a dokumentů domu [adresa] poté dokládá předávací protokol ze dne 20. 5. 2016 (čl. 30 spisu). Listiny převzala paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] od matky žalované. Převzetí dokladů při výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] potvrdila. 9. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě č.j. 5 C 175/2019-79 zjistil soud, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 24 159,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 12. 5. 2016 do zaplacení a částku 81 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 5. 2019 do zaplacení. Rozhodnutí napadla žalovaná odvoláním, které však nebylo věcně projednáno, neboť nebyl zaplacen soudní poplatek z odvolání a okresní soud odvolací řízení zastavil. Krajský soud v Hradci Králové usnesení okresního soudu o zastavení řízení potvrdil rozhodnutím č.j. 25 Co 5/2020-105 Odvolací soud se tedy věcnými námitkami žalované nezabýval. Podepsaný soud je toho názoru, že právním názorem okresního soudu uvedeným v řízení sp.zn. 5 C 175/2019 není vázán, neboť soud se otázkou, zda žalovaná dohodu vypověděla, nezabýval. Skutečnost, že v dané chvíli posoudil soud dohodu jako platnou a dle jejího znění uložil žalované plnění, není pro posouzení nároku v tomto řízení rozhodné. 10. V řízení bylo předloženo velké množství dalších listinných důkazů jako například výpisy z účtu, dále rozhodnutí okresního, krajského i dovolacího soudu v různých sporech, které byly mezi podílovými spoluvlastníky v průběhu doby vedeny, rozhodnutí správního úřadu. Tyto listiny však dle názoru soudu nejsou podstatné pro posouzení daného sporu. 11. Spoluvlastnické právo současných spoluvlastníků dokládá výpis z katastru nemovitostí (čl. 185). Kupní smlouva i výpis z katastru nemovitostí dokládají, že dům není rozdělen na bytové jednotky. Podíloví spoluvlastníci vlastní v rozsahu svého spoluvlastnického podílu celou nemovitost, bytové jednotky nejsou vymezeny. 12. Podepsaný soud považuje za podstatné posouzení, zda dohoda ze dne [datum] je nadále pro žalovanou závazná nebo zda ji tato platně vypověděla, respektive její část, týkající se plateb do tzv.„ fondu oprav“. Soud se tedy zabýval otázkou formy výpovědi uvedené dohody a otázkou, zda žalovaná je oprávněna dohodu vypovědět a to i v kontextu s ustanoveními týkajícími se správy společné věci (§ 1126 a násl. o.z.). Soud konstatuje, že sporné strany zahltily důkazní řízení řadou listinných důkazů, které s danou věcí přímo nesouvisí a jejich obsah nemá pro posouzení uplatněného nároku význam. Dále soud konstatuje, že vyjádření žalované jsou nepřehledná, je znač